V dnešním světě se Libyjská poušť stal tématem velkého významu a zájmu pro širokou škálu lidí v různých kontextech. Jeho vliv a dosah sahá od každodenního života až po specializovanější oblasti studia, což má významný dopad na společnost obecně. Od svého vzniku Libyjská poušť podnítil zvědavost a debaty a motivoval odborníky a nadšence k prohloubení jeho porozumění a aplikací. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Libyjská poušť a poskytneme komplexní a podrobný přehled, který čtenářům umožní rozšířit své chápání tohoto vysoce relevantního tématu.
Libyjská poušť | |
---|---|
![]() Duny a ostré vrcholy Libyjské pouště | |
Nejnižší bod | Kattarská proláklina |
Šířka | 1 000 km |
Rozloha | 1 100 000 km² |
Podřazené jednotky | Kufra, Baharijské oázy, Farafra, Síwa a Západní poušť |
Stát | ![]() ![]() ![]() |
Souřadnice | 24° s. š., 25° v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Libyjská poušť je africká poušť nacházející se v severní a východní části Sahary. Rozkládá se na území západního Egypta, východní Libye a severozápadní části Súdánu. Zabírá území přibližně 1 100 000 km². Je čtvercového tvaru o rozměrech asi 1 100 km od východu na západ a 1 000 km od severu na jih.
Povrch pouště je převážně kamenitý (tzv. hamada) s ostrými hřebeny a hlubokými proláklinami. Některé části pokrývají písečná moře. Nejvyšším místem pouště je náhorní plošina Džilf al-Kabír, která se nachází v jihozápadním Egyptě a má průměrnou výšku asi 900 a 1100 metrů nad mořem. V oblasti se nachází osm významných proláklin. Převážně se jedná o oázy, které jsou napájeny podzemní vodou z Nilu a představují jediná místa v poušti s trvalým lidským osídlením.
Kattarská proláklina se rozkládá v severní části pouště na ploše asi 15 000 km². Větší část této plochy se nachází pod hladinou moře, přičemž nejnižší bod oblasti je 133 m pod mořskou hladinou. Řídce obydlená proláklina je pokrytá krajinou zvanou badlands, slanými bažinami a slanými jezery.
Oblasti písečných moří zabírají menší část rozlohy celé pouště, písečné duny zde často přesahují výšku 100 metrů. Mezi nejvýznamnější oblasti patří:
Prvním Evropanem, který se pokusil o prozkoumání Libyjské pouště, byl v roce 1865 německý cestovatel Gerhard Rohlfs. Na základě poznatků z cesty vytvořil první nepříliš přesnou mapu oblasti. V roce 1923 vedl výpravu do Libyjské pouště Egypťan Ahmed Hassanein. Podařilo se mu prozkoumat značnou část pouště. V oblasti Uwainat objevil unikátní petroglyfy, pozůstatky po pasteveckých civilizacích obývajících tuto část Sahary.
Území je domovem mnoha druhů pouštních živočichů. Mezi ně patří například zmije písečná, štíři, sup mrchožravý, fenek berberský, šakal obecný, daman skalní a další.