V tomto článku prozkoumáme téma Letní olympijské hry 1984 do hloubky a prozkoumáme jeho význam, dopad a relevanci v dnešní společnosti. Od jeho počátků až po současný vývoj se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní pochopit důležitost Letní olympijské hry 1984 v různých oblastech každodenního života. Prostřednictvím různých pohledů a přístupů se budeme zabývat jeho důsledky na individuální i kolektivní úrovni a zdůrazníme jeho vliv v různých sektorech. Stejně tak prozkoumáme roli, kterou Letní olympijské hry 1984 hraje v současném kontextu, a poskytneme komplexní vizi, která čtenáři umožní porozumět jeho důležitosti a dopadu v současném světě.
XXIII. letní olympijské hry | |
---|---|
![]() | |
Místo konání | Los Angeles, USA |
Počet zemí | 140 |
Počet sportovců | 6 797 |
Soutěže | 221 ve 23 sportech |
Zahájení | 28. července 1984 |
Zakončení | 12. srpna 1984 |
Slib za sportovce | Edwin Moses |
Slib za rozhodčí | Sharon Weber |
Pochodeň | Rafer Johnson |
Stadion | Los Angeles Memorial Coliseum |
← LOH 1980 LOH 1988 → |
XXIII. letní olympijské hry se uskutečnily v době od 28. července až do 12. srpna 1984 v Los Angeles v USA. Zúčastnilo se jich 6 797 sportovců (5 230 mužů a 1 567 žen) ze 140 zemí. Soutěžilo se v 221 disciplínách 23 sportů.
Pořadatelské město bylo vybráno v roce 1978. Tyto hry byly bojkotovány Sovětským svazem i ostatními státy východního bloku (kromě Rumunska a Jugoslávie), stejně jako Kubou, Etiopií a KLDR – náhradou byla sportovní akce Družba 84. To se týkalo také Československa, které na této olympiádě chybělo. Uváděným oficiálním důvodem neúčasti bylo údajné „nedostatečné zajištění bezpečnosti a nerespektování důstojnosti sportovců“. Pravou příčinou byla odveta za bojkot předchozích OH v Moskvě, kam na výzvu USA nepřijelo 65 zemí na protest proti invazi Sovětského svazu do Afghánistánu. Naproti tomu se olympijských her 1984 poprvé po mnohaleté pauze zúčastnila Čínská lidová republika.
Zřejmě nejslavnějším účastníkem her se stal domácí atlet Carl Lewis, který podobně jako 48 let před ním Jesse Owens zvítězil hned ve čtyřech disciplínách: v běhu na 100 m, 200 m, štafetě na 4 x 100 m a ve skoku do dálky. Nikdo další už po Lewisovi podobného výkonu až dodnes nedosáhl.
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1 | ![]() |
83 | 61 | 30 | 174 |
2 | ![]() |
20 | 16 | 17 | 53 |
3 | ![]() |
17 | 19 | 23 | 59 |
4 | ![]() |
15 | 8 | 9 | 32 |
5 | ![]() |
14 | 6 | 12 | 32 |
6 | ![]() |
10 | 18 | 16 | 44 |
7 | ![]() |
10 | 8 | 14 | 32 |
8 | ![]() |
8 | 1 | 2 | 11 |
9 | ![]() |
7 | 4 | 7 | 18 |
10 | ![]() |
6 | 6 | 7 | 19 |
11 | ![]() |
5 | 11 | 21 | 37 |
12 | ![]() |
5 | 7 | 16 | 28 |
13 | ![]() |
5 | 2 | 6 | 13 |
14 | ![]() |
4 | 8 | 12 | 24 |
15 | ![]() |
4 | 2 | 6 | 12 |
16 | ![]() |
2 | 11 | 6 | 19 |
17 | ![]() |
2 | 3 | 1 | 6 |
18 | ![]() |
2 | 0 | 0 | 2 |
19 | ![]() |
1 | 5 | 2 | 8 |
20 | ![]() |
1 | 2 | 2 | 5 |
21 | ![]() |
1 | 1 | 2 | 4 |
22 | ![]() |
1 | 1 | 1 | 3 |
23 | ![]() |
1 | 0 | 2 | 3 |
23 | ![]() |
1 | 0 | 2 | 3 |
25 | ![]() |
1 | 0 | 0 | 1 |
26 | ![]() |
0 | 4 | 4 | 8 |
27 | ![]() |
0 | 3 | 3 | 6 |
28 | ![]() |
0 | 1 | 2 | 3 |
28 | ![]() |
0 | 1 | 2 | 3 |
30 | ![]() |
0 | 1 | 1 | 2 |
30 | ![]() |
0 | 1 | 1 | 2 |
30 | ![]() |
0 | 1 | 1 | 2 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
33 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
40 | ![]() |
0 | 0 | 3 | 3 |
40 | ![]() |
0 | 0 | 3 | 3 |
42 | ![]() |
0 | 0 | 2 | 2 |
43 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
43 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
43 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
43 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
43 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
Celkem | 226 | 219 | 243 | 688 |
---|
Her se zúčastnili sportovci ze 140 zemí. Následující země vyslaly své sportovce poprvé v historii: Bahrajn, Bangladéš, Bhútán, Britské Panenské ostrovy, Džibutsko, Gambie, Grenada, Katar, Mauritánie, Mauricius, Omán, Rovníková Guinea, Rwanda, Samoa, Severní Jemen, Spojené arabské emiráty, Šalomounovy ostrovy a Tonga.
Sovětský svaz inicioval bojkot her ze strany zemí Varšavské smlouvy jako odplatu za bojkot minulých olympijských her v Moskvě ze strany západních zemí. I přesto se tři komunistické země zúčastnily, a to Čína, Jugoslávie a Rumunsko.
Čísla v závorkách udávají počty sportovců zastupujících zemi.