V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Ladislav Bernatský, které v posledních letech získalo značný význam. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost prozkoumáme různé aspekty a perspektivy obklopující Ladislav Bernatský. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy se budeme snažit porozumět tomu, jak Ladislav Bernatský ovlivnil naše prostředí a jak tomu bude v budoucnu. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme zabývat různými aspekty, které činí Ladislav Bernatský tématem zájmu a diskuse v současném prostředí. Shromažďováním a prezentováním relevantních informací si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní a obohacující pohled na Ladislav Bernatský. Přidejte se k nám na této fascinující cestě objevování a bádání!
Ladislav Bernatský | |
---|---|
Předseda JNV Olomouc | |
Ve funkci: 26. června 1949 – srpen 1950 | |
Předchůdce | Antonín Skýva |
Nástupce | Antonín Eliáš |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 31. května 1904 Moravská Loděnice ![]() |
Úmrtí | 8. srpna 1982 (ve věku 78 let) Olomouc ![]() |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov Neředín |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Profese | novinář, politik, básník, překladatel, redaktor, spisovatel, zemědělec a místní politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ladislav Bernatský (31. května 1904 Moravská Loděnice – 8. ledna 1982 Olomouc) byl moravský básník, novinář a v letech 1949–1950 předseda JNV v Olomouci.
Narodil se do rolnické rodiny Josefa Bernatského (1881–1959) a Anny roz. Brožkové (1869–1930). Měl dva bratry: Jana (1906–1969) a Vojtěcha (1910–1970). Jeho manželka byla Olga roz. Komínková (1930–1989).
V roce 1923 maturoval na české reálce v Olomouci a roku 1928 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracoval jako učitel a redaktor firemních novin v Baťových závodech ve Zlíně. Psal i do agrárního Venkova nebo Selských listů a byl členem Moravského kola spisovatelů (1942–1948). Na konci 30. let se Ladislav Bernatský vrátil do rodné obce, kde se kromě provozování vlastního hospodářství věnoval překladům z francouzštiny a vydal dvě sbírky básní: Mimo rodnou zem a Věčná květenství, ve kterých se vyznal z lásky k rodnému kraji.[1]
Během německé okupace navázal kontakty s představiteli komunistického odboje a po válce vstoupil do KSČ. Brzy dosáhl významných funkcí, hned v roce 1946 se stal předsedou olomouckého okresního národního výboru a o dva roky později také předsedou krajského akčního výboru Národní fronty. Když byl v roce 1949 sloučen okres Olomouc-venkov s městem, stal se předsedou sloučeného jednotného národního výboru a tím i hlavním představitelem Olomouce. Již o rok později ale na něj dopadly probíhající stranické čistky a byl odvolán ze všech funkcí. Pracoval poté v Majetíně jako účetní v místním JZD a v roce 1961 byl jmenován předsedou JZD Velký Týnec, z něhož vytvořil prosperující závod. Ke stranické politice ani k poezii se však již nevrátil.[2]