Karl Schrötter

V dnešním světě se Karl Schrötter stal pro mnoho lidí relevantním a zajímavým tématem. Ať už jde o dopad na společnost, jeho význam v historii nebo vliv na populární kulturu, Karl Schrötter upoutal pozornost mnoha lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Karl Schrötter, analyzujeme jeho důležitost, jeho vývoj v čase a jeho roli v různých kontextech. Prostřednictvím komplexního a multidisciplinárního přístupu se pokusíme osvětlit toto zajímavé a významné téma a nabídnout našim čtenářům hlubší a komplexnější pohled na Karl Schrötter.

Karl Schrötter
Starosta Olomouce
Ve funkci:
1866 – 1872
PředchůdceFranz Hein
NástupceJosef Engel
Narození23. července 1827
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. listopadu 1872 (ve věku 45 let)
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťMarie, roz. Weberová
DětiMarie, Hugo, Karl
Profeselékárník, velkostatkář
CommonsKarl Schrötter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Schrötter, plným jménem Karl Borromeus Johann Nepomuk Alois Schrötter (23. července 1827 Olomouc[1] – 7. listopadu 1872 Olomouc[2]), byl lékárník a starosta Olomouce německé národnosti.

Život

Narodil se v rodině olomouckého lékárníka Johanna Nepomuka Schröttera a jeho manželky Františky, rozené Starniglové.[1] Rod Schrötterů patřil mezi olomoucké lékárníky, kteří od roku 1778 sídlili na olomouckém Horním náměstí.[3][4][5]

Karl Schrötter vystudoval chemii a pokračoval v rodinné tradici lékárníků, kteří provozovali tzv. Krajinskou lékárnu. Též externě vyučoval chemii na olomoucké vyšší státní reálce. Byl ředitelem různých společností a velkostatkářem v Jesenci. V roce 1865 byl zvolen místostarostou, v roce 1866 starostou Olomouce. V roce 1870 byl znovu zvolen starostou a též poslancem Moravského zemského sněmu.[6]

V roce svého znovuzvolení Karl Schrötter onemocněl na zápal plic a zánět osrdečníku. Jeho zdravotní stav byl proměnlivý a zemřel o dva roky později. Město Olomouc uspořádalo Karlu Schrötterovi slavnostní pohřeb s průvodem procházejícím městem, na kterém byly zastoupeny osobnosti a spolky. Přestože zesnulý starosta Schrötter byl Němec a jeho politika spíše proněmecká, v pohřebním průvodu byl zastoupen i Sokol.[7]

Rodinný život

Karl Schrötter byl ženat s Marií, rozenou Weberovou, původem z Výšovic. V matrikách narozených byly prozatím dohledány děti Marie (* 1851) a Hugo (1856–1911), který se stal profesorem chemie ve Štýrském Hradci.[8] Rodina bydlela v domě č. p. 323.[9][10] Velkostatek v Jesenci spravoval po otci další syn, právník a zemský poslanec Karl Schrötter ml. (??–1908).[11]

Dílo

Smetanovy sady v Olomouci (1918)

Jako zastupitel města a pozdější starosta se Karl Schrötter zasloužil např. o reformu obecného školství v Olomouci. Za jeho výkonu funkcí byla reorganizována městská policejní stráž, přebudován městský vodovod, rozšířeno vydláždění, byl reorganizován městský hasičský spolek.[p 1][4]

Ve funkci starosty se též pokoušel o zrušení olomoucké pevnosti, což by umožnilo rozvoj města. Za svého života však tohoto cíle nedosáhnul,[12] podobně jako obnovení univerzity.[13]

Karl Schrötter se též zasloužil o založení městského parku (Stadtpark), dnešních Smetanových sadů. Původní Rudolfova alej byla za prusko-rakouské války roku 1866 z obranných důvodů z větší části zničena. V září téhož roku bylo povoleno založení městského parku na plochách na tuto alej navazujících a v krátké době bylo provedeno.[14][p 2]

V říjnu 1866 navštívil Olomouc císař František Josef I., který starostu Schröttera vyznamenal rytířským křížem řádu Františka Josefa (Ritterkreuz des Franz-Josefs-Ordens).[15]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jednalo se o německý hasičský spolek, český byl v Olomouci založen až roku 1922.
  2. ↑ Zrekonstruovaný restaurační pavilon pochází až z roku 1879.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Olomouc, sv. Mořic, 1823–1830, snímek 160 . Zemský archiv v Opavě . Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Bürgermeister Dr. Schrötter +. Neues Fremden-Blatt. 9. 11. 1872, s. 18. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Historie lékárny . Krajinská lékárna Olomouc . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-12. 
  4. ↑ a b BAŘINOVÁ, Kristýna. Vývoj obecní samosprávy města Olomouce v období let 1848-1914. Brno, 2011 . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Šťouračová. Dostupné online.
  5. ↑ HUDECZEK, Richard. Adressbuch der königlichen Hauptstadt Olmütz. Olomouc: Kramář a Procházka, 1899. Dostupné online. (německy)  Archivováno 12. 9. 2017 na Wayback Machine.
  6. ↑ Prager Abendblatt. 4. 7. 1870, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ Das Leichenbegängniss des Bürgermeisters Dr. Schrötter in Olmütz. Die Presse. 12. 11. 1872, s. 19. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ MADER, Bernd. Die Familie Schrötter . Austria-Forum . Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Matrika narozených, Olomouc-vnitřní město, 1844–1853, snímek 215, Záznam o narození a křtu dcery Marie . Zemský archiv v Opavě . Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ Matrika narozených, Olomouc-vnitřní město, 1854–1869, snímek 46, Záznam o narození a křtu syna Huga . Zemský archiv v Opavě . Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ Todesfälle (německy). Grazer Tagblatt. 31. 10. 1908, s. 3. Dostupné online. 
  12. ↑ PUŠ, Ivan. Starosta Karl Brandhuber a národní život v Olomouci za jeho úřadu (1896-1918). Olomouc, 2013. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Trapl. Dostupné online.
  13. ↑ Spáčil, Vladimír; Tichák, Milan. V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu století. Olomouc: Memoria, 2002. ISBN 80-85807-18-1. S. 41.
  14. ↑ HRONOVÁ-ŠAFÁŘOVÁ, Lucie. Zhodnocení krajinářské architektury a zahradního umění v 19. století se zaměřením na městské parky. Lednice, 2010. Disertační práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Jiří Damec. s. 142–144. Dostupné online.
  15. ↑ PENSCHA, Franz. Beitrage zur Chronik von Olmütz, 1. Abtheilung (Pamětní spis k návštěvě císaře). Olomouc: , 1867. (německy) 
Představitelé Olomouce
Starostové

Franz Kreiml (1851–1865) • Franz Hein (1865–1866) • Karl Schrötter (1866–1872) • Josef Engel (1872–1896) • Karl Brandhuber (1896–1918) • Richard Fischer (1918–1919; vládní komisař) • Karel Mareš (1919–1923) • Richard Fischer (1923–1939) • Fritz Czermak (1939–1941; vládní komisař) • Julius Schreitter (1942–1945; vládní komisař)

Předsedové NV

Václav Stibor-Kladenský (1945–1947) • Jan Kučera (1947–1949) • Antonín Skýva (1949) • Ladislav Bernatský (1949–1950) • Antonín Eliáš (1950–1956) • Josef Drmola (1957–1960) • František Řeháček (1960–1970) • Jan Tencian (1970–1986) • Josef Votoček (1986–1989) • Břetislav Baran (1989–1990)

Primátoři

Milan Hořínek (1990–1994) • Ivan Kosatík (1994–1998) • Martin Tesařík (1998–2006) • Martin Novotný (2006–2014) • Martin Major (2014) • Antonín Staněk (2014–2018) • Miroslav Žbánek (2018–dosud)