V dnešním světě je Ústřední hřbitov Neředín téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Ústřední hřbitov Neředín stal relevantním tématem pro různé oblasti společnosti. Od svého dopadu na zdraví až po jeho vliv na ekonomiku, Ústřední hřbitov Neředín vyvolal mnoho diskusí a vyvolal širokou škálu názorů. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Ústřední hřbitov Neředín a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od svého historického původu až po možné budoucí důsledky je Ústřední hřbitov Neředín tématem, které nenechává nikoho lhostejným.
Ústřední hřbitov Neředín | |
---|---|
Původní obřadní síň | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Olomouc |
Obec | Olomouc |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′48,9″ s. š., 17°13′10,42″ v. d. |
Specifikace | |
Výstavba | 1898–1901 |
Odkazy | |
Oficiální web | http://www.olomouc.eu/hrbitovy/verejna-pohrebiste/neredin-ustredni-hrbitov_(cesky) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústřední hřbitov Neředín je největší a nejvýznamnější hřbitov v Olomouci. Nachází se v městské části Neředín, na západním okraji města na třídě Míru. Součástí neředínského hřbitova je také olomoucký židovský hřbitov ve východní části pohřebiště.
Hřbitov byl vystavěn v letech 1898 až 1901[1] během volebního období olomouckého purkmistra Karla Brandhubera. Byly sem přeneseny také ostatky ze zrušeného hřbitova U Dřevěného Zvonu, který se nacházel před městskou Terezskou bránou a byl pojmenován podle nedalekého stejnojmenného hostince. Civilní hroby byly odstraněny do roku 1901, vojenský hřbitov zde vytrval do roku 1969. Na místě pohřebiště byly s rozšiřujícím se centrem města vybudovány Smetanovy sady. Vznik Ústředních hřbitovů na přelomu století probíhal v řadě měst Rakouska-Uherska, mj. v Plzni či v Brně.
V centrální části hřbitova na konci hlavní vstupní cesty byla postavena kaple v novorománském slohu sloužící jako obřadní síň. Tuto funkci pak pozvolna převzal prostor funkcionalistického krematoria a kolumbária postaveného roku 1927 podle návrhu Aloise Šajtara. Vitrážové okno v čelní stěně s tematikou Fénixe navrhl Josef Kaplický. Za hlavní branou se nacházejí historizující stavby evangelické pohřební kaple a židovské obřadní síně. [1] Hrobka purkmistra Karla Brandhubera postupně začala sloužit jako pohřebiště purkmistrů a primátorů Olomouce.
Na hřbitově se nachází díla známých architektů a souchařů, například Kamila Hilberta, Quido Kociana, Josefa Wagnera, Jana Kotěry, Jana Laudy, Antona Hanaka, Julia Pelikána, Olbrama Zoubka nebo pražské firmy Anýž.
V 70. letech 20. století byla ke hřbitovu přivedena tramvajová doprava a vystavěna smyčka.