V dnešní době se Kurt Daluege stalo tématem velkého zájmu a významu v moderní společnosti. S rychlým pokrokem technologií a globalizací získala Kurt Daluege zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na kulturu a životní prostředí, Kurt Daluege vyvolal neustálou debatu mezi odborníky a občany. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kurt Daluege a analyzujeme jeho důležitost a důsledky dnes.
Kurt Daluege | |
---|---|
![]() Kurt Daluege v roce 1936 | |
2. zastupující říšský protektor¹ | |
Ve funkci: 4. června 1942 – 20. srpen 1943 | |
Jmenující | Adolfem Hitlerem |
Předchůdce | Reinhard Heydrich |
Nástupce | Wilhelm Frick (protektor) |
Ředitel Ordnungspolizei | |
Ve funkci: 4. června 1942 – 20. srpen 1943 | |
Předchůdce | (funkce vytvořena) |
Nástupce | Alfred Wünnenberg |
Stranická příslušnost | |
Členství | NSDAP |
Vojenská služba | |
Doba služby | 1922–1946 |
Hodnost | SS-Oberstgruppenführer |
Rodné jméno | Kurt Max Franz Daluege |
Narození | 15. září 1897![]() |
Úmrtí | 24. října 1946 (ve věku 49 let)![]() |
Příčina úmrtí | oběšení |
Národnost | německá |
Choť | Käthe Schwarz (1926–1946) |
Děti | 4 |
Příbuzní | Erich Daluege (bratr) |
Alma mater | Technická univerzita Berlín |
Profese | důstojník, politik a policista |
Ocenění | Wound Badge (1918) in Black (1918) Nuremberg Party Day Badge (1929) Cross of Honour for Combatants, with Swords (1929) Brunswick Rally Badge (1931) SS-Ehrenring (1933) … více na Wikidatech |
Commons | Kurt Daluege |
![]() | |
¹Říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava byl Konstantin von Neurath, po něm Wilhelm Frick. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kurt Max Franz Daluege (15. září 1897 Kreuzburg – 23. října 1946 Praha) byl SS-Oberstgruppenführer a šéf pořádkové policie v Hitlerově Velkoněmecké říši, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě v letech 1942 až 1943.
Kurt Daluege se narodil 15. září 1897 v Kluczborku (Kreuzburgu) v Horním Slezsku. Vystudoval reálné gymnázium. Účastnil se jako dobrovolník I. světové války, byl těžce raněn a vyznamenán za statečnost. Po válce od 1918 do 1921 pracoval v Berlíně jako tovární dělník. Od roku 1922 do roku 1924 studoval Vyšší školu stavební v Berlíně a nějakou dobu působil jako projektant-statik.
V roce 1922 vstoupil do freikorpsu Rossbach. Od 1926 organizoval berlínské oddíly SA a zároveň plnil funkci gauleitera tamější NSDAP.
Roku 1930 přestoupil na Hitlerovo přání z SA do SS a následujícího roku potlačily jeho oddíly povstání některých jednotek SA, takzvaný Stennesův puč. V roce 1933 už ve funkci SS-Gruppenführera byl zvolen do Reichstagu a stal se velitelem pruské zemské policie. Od roku 1936 do roku 1942 byl Göringem pověřen řízením uniformované Pořádkové policie.
Po Heydrichově smrti byl dne 4. června 1942 jmenován novým zastupujícím říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava se sídlem na zámku v Dobříši, kam se odstěhoval i s rodinou. Hned po příjezdu vyhlásil stanné právo a zahájil akci, která vešla do dějin pod názvem heydrichiáda. Jeho působení je spojeno s vyhlazením Lidic, Ležáků a téměř s 1400 popravami českých vlastenců. Dne 20. srpna 1943 byl pro onemocnění (dva infarkty) Hitlerem odvolán.
Po skončení druhé světové války byl britskými úřady vydán na žádost československé vlády do Československa, kde byl mimořádným lidovým soudem odsouzen k smrti a popraven dne 23. října 1946 v Praze.[1] Byl pohřben do neoznačeného hrobu na Ďáblickém hřbitově.