V článku, který uvádíme níže, podrobně prozkoumáme Odznak za zranění a zaměříme se na různé aspekty, které nám dnes umožní pochopit jeho důležitost a relevanci. Toto téma podrobně rozebereme od jeho počátků až po jeho dopad na společnost, přes jeho aplikace a možné budoucí implikace. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a přístupů se pokusíme osvětlit Odznak za zranění s cílem poskytnout úplnou a hloubkovou vizi, která čtenáři umožní získat o ní solidní znalosti.
Odznak za zranění | |
---|---|
Verwundetenabzeichen | |
![]() Verze 1918 v černém, která byla udělována během první světové války | |
Uděluje![]() ![]() ![]() Německé císařství, Výmarská republika a Nacistické Německo | |
Typ | odznak |
Založeno | 3. března 1918 |
Stát | ![]() ![]() ![]() |
Způsobilost | příslušníci ozbrojených sil |
Uděluje se za | zranění během aktivní služby |
Kampaň | první světová válka druhá světová válka |
Status | neudíleno |
Zakladatel | Vilém II. Pruský |
Statistiky | |
Naposled uděleno | 1945 |
Celkem uděleno | 5 milionů (za II. světové války) |
Odznak za zranění (německy das Verwundeten-Abzeichen) bylo německé válečné ocenění pro zraněné, zmrzačené nebo omrzlé vojáky Reichswehru, Wehrmachtu, SS a jiné ozbrojené složky. Dne 1. června 1940 Hitler rozhodl, že každému raněnému, který obdržel stříbrnou nebo zlatou verzi odznaku, bude automaticky udělen i Železný kříž 2. třídy v případě, že dotyčný jím nebyl vyznamenán. Od března 1943, během rostoucího počtu spojeneckých náletů, byl udělován také zraněným civilistům. Jedná se o jedno z nejčastěji udělovaných, ale také vysoce ceněných vojenských vyznamenání Německa a stalo se „značkou cti“ pro všechny, kteří riskovali své životy pro vlast a byli při tom zraněni nebo zmrzačeni.
Odznak byl zaveden 3. března 1918 německým císařem Vilémem II. pro příslušníky německé armády a existoval ve třech základních verzích. Vyráběn byl z oceli, zinku nebo mosazi. Za druhé světové války se odznak vyráběl zprvu z kvalitních materiálů jako je tombak, který byl později nahrazen zinkem. Odznak za zranění v černém provedení se vyráběl z mosazi nebo ze železa.
Všechny verze odznaku za zranění byly nošeny na spodní části levé náprsní kapsy uniformy. Jestliže nositel na uniformě nějaká vyznamenání již nosil, byl odznak umístěn níže než ostatní vyznamenání. Předpokládá se, že během druhé světové války bylo uděleno přes 5 miliónů odznaků, ale pouze černé a stříbrné verze (zlatá nebyla kupodivu nikdy udělena[zdroj?]). V roce 1957 bylo povolena opět nosit upravenou verzi odznaku, avšak za předpokladu, že byla odstraněna svastika (například zbroušením).
Odznak byl udělován ve třech základních verzích:
(Výlisek ze železného nebo mosazného plechu, varianty i ze zinkového plechu)
(Tombak nebo zinek, postříbřeno)
(Tombak nebo zinek, pozlaceno)