V tomto článku se budeme věnovat tématu Karl Krattner, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu historie byl Karl Krattner předmětem debat a analýz, což vzbuzovalo zvědavost výzkumníků, akademiků a lidí obecně. Od svých počátků až do současnosti hraje Karl Krattner důležitou roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňuje způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme prozkoumat různé aspekty Karl Krattner, prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech a jeho význam v současnosti.
Karl Krattner | |
---|---|
![]() Karl Krattner | |
Narození | 7. ledna 1862 Smíchov ![]() |
Úmrtí | 10. prosince 1926 (ve věku 64 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Raspenava |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění v Mnichově |
Povolání | malíř, pedagog AVU |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Krattner, křtěný Karel Boromejský (7. ledna 1862 Smíchov[1] – 10. prosince 1926 Praha[2]) byl česko-německý akademický malíř a profesor Akademie výtvarných umění v Praze.
Karl Krattner se narodil 7. ledna 1862 v domě čp. 226 na Smíchově v rodině řezače forem na potisk bavlny smíchovské kartounky, Johanna Krattnera, a jeho manželky Barbary, obou původem z Kynšperka nad Ohří. Po absolvování obecné školy pokračoval studiem na smíchovském Reálném gymnáziu. Po jeho absolvování v roce 1878 nastoupil ke studiu na Akademii umění v Praze do ateliéru náboženské a monumentální malby prof. Františka Sequense. V roce 1882 pražské studium přerušil a odešel na Akademii umění do Mnichova. V prvním roce mnichovského pobytu se zdokonaloval u prof. Bauernese v základech kresby. Ve druhém roce navštěvoval malířské školy profesorů Julia Bencúra a Otty Seitze. Následně získal stipendium a odešel sbírat zkušenosti do Itálie. Navštívil Veronu, Padovu a Benátky.
Z italského pobytu se vrátil zpět do Mnichova, kde našel práci jen jako malíř pokojů. Po čase získal místo designéra ve dvorní sklárně Zettler. Pro okna gotického kostela sv. Ulricha v Augsburgu namaloval předlohy k vitrážím. V Mnichově se oženil a koncem roku 1891 se s rodinou vrátil do Prahy.
Po návratu do vlasti maloval portréty a krajiny, hlavní témata jeho tvorby byla náboženská a dekorativní malba. Pracoval rovněž jako restaurátor. Na zámku Trpísty restauroval nástropní fresky. Další zakázkou byl nástropní obraz v kostele v Jablonném, v poutním kostele ve Skocích, maloval také v sále knihovny v kláštera v Teplé. V roce 1906 odjel na dva roky do Terstu. Po návratu mimo jiné získal zakázku na výzdobu památníku bitvy u Chlumce. Rovněž namaloval nástěnný obraz v knihovně v Ústí nad Labem a obraz pro kostel v Raspenavě.
Krattner byl členem několika spolků Němců v naší zemi, místopředsedou německé sekce Moderní galerie v Praze, členem Deutschböhmischer Künstlerbundu, členem Německé akademie věd a umění pro Republiku československou a členem Vereinu der deutschen Künstler in Böhmen.[3]
Karel Krattner zemřel po delší nemoci 10. prosince 1926 v Praze a byl pohřben na hřbitově v Raspenavě.
V říjnu roku 1910 byl Karel Krattner jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl až do roku 1925 speciální školu monumentálního malířství, kterou po něm převzal jeho asistent Franz Thiele. Jeho školením prošlo 56 žáků, mimo jiné jeho syn Karel Krattner mladší. K významným malířům nebo tvůrcům proslaveným v příbuzném oboru patřili: