Čeněk Fousek

V dnešním světě se Čeněk Fousek stal tématem velkého významu a zájmu společnosti obecně. Ať už v oblasti politiky, vědy, technologie, kultury nebo v jakékoli jiné oblasti, je nepopiratelné, že Čeněk Fousek upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až do současnosti hraje Čeněk Fousek zásadní roli ve způsobu, jakým lidé vnímají svět kolem sebe, jak komunikují a jak se k němu vztahují. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Čeněk Fousek a jeho dopad na současnou společnost, analyzujeme jeho význam, jeho výzvy a možné budoucí důsledky.

Čeněk Fousek
Narození15. ledna 1894
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. prosince 1983 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čeněk Fousek (15. ledna 1894 Kutná Hora[1] – 16. prosince 1983 Praha) byl český malíř žánrů, krajin, zátiší a pedagog.

Život

Narodil se v rodině Jaroslava Fouska, oficiála kutnohorské spořitelny, a jeho manželky Justiny, rozené Starchové. Byl pokřtěn Jaroslav Čeněk.[1][2]. Prastrýc Čeněk Fousek, po kterém dostal křestní jméno, byl jedním z deseti porotců, kteří u soudního přelíčení s Karlem Havlíčkem Borovským 12. listopadu 1851 v Kutné Hoře hlasovali jednohlasně pro jeho nevinu.[3]

V letech 1923–1926 studoval malbu u prof. Karla Krattnera na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studium nedokončil. Dekorativní malbu studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Bedřicha Wachsmanna mladšího (1871–1944), ale není evidován mezi absolventy. Přátelil se s Jaroslavem Horejcem, s nímž uspořádal dvě společné výstavy. Byl titulován „akademický malíř“.

Vyhledávány jsou jeho práce s tematikou figury v krajině nebo zátiší ze 30. let 20. století, která souzněla s pracemi jeho slavnějších současníků Vincence Beneše nebo Václava Špály.

Naposledy své dílo představil na 2. Pražském salónu v roce 1969. Svou uměleckou pozůstalost odkázal městu Kutná Hora.[4]

Dne 27. dubna 1978 byl jmenován čestným občanem Kutné Hory. Zemřel krátce před svými 90. narozeninami tragicky doma na Vinohradech. Pohřben byl v Kutné Hoře.

Dílo (výběr)

  • Žánry, například Ježíš při úplňku[5]
  • Krajiny, často motivy z Kutnohorska a z Orlických hor
  • Zátiší

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOA Praha, pobočka Kutná Hora, matrika narozených z let 1892-1896
  2. ↑ Úplný adresář král. svob. hor. města Hory Kutné. Editor Josef Vlach. Kutná Hora 1898, s. 55
  3. ↑ Václav Řezníček: Karel Havlíček, Praha 1897, s. 266
  4. ↑ Pozůstalost a čestný hrob
  5. ↑ repro v aukci

Literatura

  • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A–K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993

Externí odkazy