Kamenec Podolský
Ve světě Kamenec Podolský najdeme velkou rozmanitost přístupů, názorů a pohledů. Ať už z hlediska vědy, literatury, politiky nebo jakéhokoli jiného oboru, Kamenec Podolský byl v průběhu historie předmětem studia, debat a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kamenec Podolský, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Budeme analyzovat různé teorie, výzkumy a objevy, které přispěly k rozšíření našeho chápání Kamenec Podolský, stejně jako kontroverze a výzvy, kterým v současnosti čelí. Prostřednictvím této komplexní analýzy se pokusíme osvětlit toto relevantní a zajímavé téma a uvidíme, jak formovalo a nadále utváří náš svět.
| Kamenec Podolský Кам’янець-Подільський | |
|---|---|
 Pevnost v sousedství Starého Města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°40′5″ s. š., 26°34′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Chmelnycká |
| Rajón | Podolskokamenecký |
  Kamenec Podolský | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,81 km² |
| Počet obyvatel | 96 896 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 484,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (okolo 90 %), dále Rusové, Arméni, Rumuni, Židé a další |
| Náboženské složení | převážně pravoslaví, poměrně výrazné zastoupení katolictví |
| Správa | |
| Starosta | Mychajlo Jevstafijovyč Simaškevyč |
| Vznik | 1062 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380-3849 |
| PSČ | 32300–32318 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам’янець-Подільський ) je starobylé město, kdysi středisko historického kraje Podolí na jihozápadní Ukrajině. Městem protéká řeka Smotryč, která zde tvoří hluboký kaňon. Dnes je městem oblastního významu, centrem stejnojmenného rajónu a druhým největším městem Chmelnycké oblasti; v roce 2014 zde žilo 102 254 obyvatel, avšak v roce 2022 už jen 96 896.[1] Město je sídlem diecéze a jedním z center katolictví na Ukrajině.
Názvy
Ukrajinský název pochází z ukrajinského камiнь (kámen). Kamenec Podolský leží v území, které náleželo mnoho státům a říším; proto má v mnoha jazycích odlišné názvy:
- ukrajinsky: Кам’янець-Подільський (Kam'janec-Podilskyj)
- rusky: Каменец-Подольский (Kameněc-Podolskij)
- polsky: Kamieniec Podolski
- turecky: Kamaniçe
- latinsky: Camenecium
- rumunsky: Cameniţa
- jidiš: קאַמענעץ (Kumenec)
- arménsky: Կամիանէց-Պոդոլսկ
Historie
Již před naším letopočtem na místě města existovala opevněná dácká osada. Později bylo centrem historického regionu Podolí a v letech 1352–1672 a 1699–1793 patřilo k polskolitevskému státu. Proslulo multietnickým charakterem, protože v něm sídlily početné menšiny Poláků, Židů a Arménů. Dobytí Kamence Podolského osmanskou armádou v roce 1672 se stalo námětem slavného románu Henryka Sienkiewicze Pan Wolodyjowski.
Od 22. března 1919 do listopadu 1920 bylo město součástí Ukrajinské lidové republiky.
Vývoj počtu obyvatel
Školství a kultura
- Národní univerzita Ivana Ohijenka
- V okolí města se odehrává román od Elie Wiesela Pátý syn z roku 1983.[2]
Pamětihodnosti a turistické zajímavosti
Chrámy
- řeckokatolický chrám Nejsvětější Trojice
- řeckokatolický chrám svatého Josafata
- římskokatolická katedrála a socha Panny Marie, umístěna na dřívějším minaretu
- kostel svatého Mikuláše
Partnerská města
Galerie
-
Kaňon řeky Smotryč obklopující střed města -
Římskokatolická katedrála a socha Panny Marie -
Národní univerzita -
Chrám svatého Josafata -
Chrám Nejsvětější Trojice -
Radnice
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" . . Dostupné online.
- ↑ WIESEL, Elie. Pátý syn. Praha: Odeon, 2002. 205 s. ISBN 80-207-1123-6. S. 17, 93.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenec Podolský na Wikimedia Commons - (ukrajinsky) Historické památky Kamence Podolského
