V tomto článku prozkoumáme Křemenáč smrkový a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Křemenáč smrkový je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí a vyvolalo v dnešní společnosti široký zájem a diskusi. V průběhu historie hrál Křemenáč smrkový klíčovou roli při definování identit, technologického rozvoje, mezilidských vztahů a dalších základních aspektů lidské zkušenosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Křemenáč smrkový formoval a nadále utváří způsob, jakým ve světě myslíme, cítíme a jednáme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Křemenáč smrkový a jeho význam v neustále se měnícím globálním kontextu.
![]() | |
---|---|
![]() Křemenáč smrkový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | kozák (Leccinum) |
Binomické jméno | |
Leccinum piceinum Pilát et Dermek 1974 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křemenáč smrkový (Leccinum piceinum Pilát et Dermek) je jedlá, avšak v České republice ohrožená houba z čeledi hřibovitých. Z hlediska ohrožení je řazena do kategorie NT (téměř ohrožený)[1], ke sběru ho tedy rozhodně nelze doporučit a měl by být chráněn.[2]
Křemenáč smrkový roste od června do listopadu pod smrky obvykle v kyselých půdách. Nejčastěji ho můžeme nalézt v podhorských a horských oblastech.