Hřib Špinarův
Dnes je Hřib Špinarův tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku Hřib Špinarův vyvolal rostoucí zájem a stal se ústředním prvkem v diskuzi o různých aspektech každodenního života. Ať už na pracovišti, ve vzdělávání, v politice nebo v zábavě, Hřib Špinarův se ukázal jako relevantní a aktuální téma, které si zaslouží hloubkovou analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Hřib Špinarův a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.
 Hřib Špinarův | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Rubroboletus) |
| Binomické jméno | |
| Rubroboletus legaliae f. spinarii (Hlaváček) Mikšík 2015 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřib Špinarův neboli hřib Le Galové Špinarův (Rubroboletus legaliae f. spinarii (Hlaváček) Mikšík 2015) je jedovatá houba z čeledi hřibovitých.
Synonyma
Taxonomie
Hřib Špinarův byl původně popsán roku 2000 Jiřím Hlaváčkem jakožto modrající druh z okruhu hřibu královského, tedy sekce Appendiculati. V roce 2009 je český mykolog Václav Janda přeřadil na formu hřibu Le Galové (sekce Luridi).[1] Od běžné formy hřibu Le Galové se liší především barvou pórů rourek. U obou hřibů jsou v mládí žluté, po rozvití klobouku se zbarvují do různých odstínů červené, ale toto zbarvení u hřibu Špinarova mizí a opět se vrací žluté (následně vystřídané olivovým).[1]
Popis
Klobouk má v průměru 60-140 (180) milimetrů. Jeho povrch je původně špinavě bělavý či našedlý, později na temeni nahnědlý. Ve stáří a obzvlášť v důsledku deštivého počasí může být povrchová vrstva smyta, v důsledku čehož je patrná narůžovělá, růžová až téměř červená barva. Ve stáří může být povrch rozpraskaný.[1]
Rourky jsou před rozvitím jasně žluté, ve stáří žlutoolivové. Póry mají do rozvití žlutou barvu, poté na krátkou dobu červenají (někdy mohou být jen načervenalé), později opět přecházejí do žluté a ve staří na olivově zelenou.[1]
Třeň u země bývá růžový, výše přechází dožluta. Žlutou část kryje síťka, která má obvykle odstíny červené, může však být odbarvená (žlutá).
Dužnina po nakrojení či poškození modrá.[1] Při zasychání je cítit po polévkovém koření Maggi.
Výskyt
Hřib Špinarův je velmi vzácná houba, která se v České republice vyskytuje jen na několika lokalitách. Jednou z nejznámějších je národní přírodní památka Luční. Výskyt této teplomilné houby je vázaný na duby, často je proto spojená s hrázemi rybníků.
Záměna
Vlivem barevné variability související s počasím se může vzhled blížit několika dalším hřibům. Plodnice s růžovým kloboukem a již odbarvenými póry mohou připomínat hřib královský (který však při poškození nemodrá), případně hřib růžovník (jehož síťka a póry ale nemívají červenou či načervenalou barvu). Plodnice s bílým kloboukem mohou během krátké fáze, kdy jejich rourky nabírají červenou barvu, připomínat hřib satan či hřib nachový (ten má výrazněji vyvinutou síťku).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib Le Galové, s. 180.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib Špinarův na Wikimedia Commons 
Taxon Boletus spinarii ve Wikidruzích- BioLib.cz – Boletus spinarii (hřib Špinarův) . BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – Hřib Le Galové Špinarův[nedostupný zdroj]
