Josef Ryšavý

V dnešním světě se Josef Ryšavý stal základním problémem, který ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na ekonomiku až po svou roli ve společnosti, Josef Ryšavý vystupoval prominentně v současných rozhovorech a debatách. Proto je nutné do hloubky prozkoumat různé aspekty související s Josef Ryšavý, analyzovat jeho vývoj v čase, jeho dopad v různých oblastech a jeho možné důsledky pro budoucnost. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Josef Ryšavý, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti dnes i v budoucnosti lidstva.

Akademik prof. Ing. Dr. Josef Ryšavý
Akademik prof. Ing. Dr. Josef Ryšavý
Akademik prof. Ing. Dr. Josef Ryšavý
Narození6. ledna 1884
Stráž nad Nežárkou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. ledna 1967 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, geodet a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Ryšavý (6. ledna 1884, Stráž nad Nežárkou[1] – 4. ledna 1967, Praha[2]) byl profesor nižší a vyšší geodezie na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1947–1948 byl jeho rektorem.

Život

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Narodil se v rodině Josefa Ryšavého, hospodářského příručího na velkostatku ve Stráži nad Nežárkou, a jeho manželky Antonie, rozené Lintnerové. Z církve římskokatolické přestoupil k církvi československé v roce 1921.[1] V matrice narozených dále dohledáni sourozenci Adolf (1882–???) a Františka (1887–???).[3]

V roce 1910 byl Josef Ryšavý, tehdejší asistent na ČVUT v Praze, prohlášen doktorem věd technických.[4]

Pro školní rok 1930/1931 byl zvolen děkanem na vysoké škole speciálních nauk při ČVUT.[5]

Spisy

  • Praktická geometrie (Nižší geodesie), Praha : Česká matice technická, 1941
  • Vyšší geodesie, Praha : Česká matice technická, 1947
  • Nižší geodesie, Praha : Česká matice technická, 1949

Ocenění

  • Při příležitosti osmdesátých narozenin obdržel Řád práce.[2]
  • Je po něm pojmenována ulice Ryšavého na Praze 4.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Dálnopisem, poštou, telefonem. Rudé právo. 5. 1. 1967, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika N, Stráž n. N., 1869-1887, index, snímek 232
  4. ↑ Promoce. Ohlas od Nežárky. 23. 12. 1910, s. 502. Dostupné online. 
  5. ↑ Literatura a věda. Nárdoní listy. 14. 5. 1930, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze