V tomto článku se budeme věnovat tématu Josef Kaněra široce a podrobně. Josef Kaněra je dnes velmi aktuální téma, které vyvolalo četné debaty a protichůdné názory. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s Josef Kaněra, od jeho původu až po jeho dopady na současnou společnost. Kromě toho budeme zkoumat různé pohledy a názory odborníků s cílem poskytnout čtenáři úplný a objektivní pohled na toto téma. Nenechte si ujít tento článek, ve kterém odhalíme všechna tajemství Josef Kaněra.
Josef Kaněra | |
---|---|
Ministr kultu a vyučování Předlitavska | |
Ve funkci: 15. listopadu 1908 – 10. února 1909 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Richard von Bienerth |
Předchůdce | Gustav Marchet |
Nástupce | Karl von Stürgkh |
Narození | 6. března 1854 Horní Radechová ![]() |
Úmrtí | 1. října 1914 (ve věku 60 let) Vídeň ![]() |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
Profese | státní úředník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Kaněra, též Josef Kaněra von Tynbrugg nebo rytíř Josef Kaněra (6. března 1854 Horní Radechová – 1. října 1914 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (český) státní úředník a politik, v letech 1908–1909 ministr kultu a vyučování.
Studoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1877 nastoupil na místodržitelství v Praze. Od roku 1880 byl úředníkem ministerstva kultu a vyučování. V roce 1897 se stal ministerským radou, roku 1901 sekčním šéfem. V roce 1907 byl povýšen do šlechtického stavu.[1]
Vrchol jeho politické kariéry nastal, když se za vlády Richarda Bienertha stal ministrem kultu a vyučování coby pověřený provizorní správce rezortu. Funkci zastával v období 15. listopadu 1908 – 10. února 1909.[2][3]
Po odchodu z vlády nastoupil opět na ministerstvo jako vysoký úředník a vedl zde odbor středního školství.[1]