V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Jiří Kovanda. Ať už se jedná o osobu, aktuální téma, historické datum nebo jakýkoli jiný relevantní prvek, pokusíme se do hloubky prozkoumat různé aspekty související s Jiří Kovanda. Abychom mohli poskytnout komplexní a obohacující vizi, budeme se zabývat různými úhly pohledu, analyzovat možné důsledky a důsledky a pokusíme se nabídnout kritický a reflektivní pohled na Jiří Kovanda. Doufáme, že tento článek bude zajímavý pro ty, kteří si chtějí rozšířit své znalosti na toto téma, a že může podnítit nejen nové nápady, ale také konstruktivní diskuse kolem Jiří Kovanda.
Jiří Kovanda | |
---|---|
Narození | 1. května 1953 (71 let) Praha ![]() |
Vzdělání | Autodidakt |
Povolání | Performer, malíř, autor objektů a asambláží. Pedagog AVU v Praze a FUD UJEP v Ústí nad Labem. |
Děti | Lukáš Kovanda |
Ocenění | Cena Michala Ranného, Umělec má cenu |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Kovanda (* 1. května 1953, Praha) je český performer, výtvarný umělec a pedagog.[1]
Jiří Kovanda vyrůstal v pražských Strašnicích. Na gymnázium nebyl přijat pro špatné výsledky v matematice[2] a proto se vyučil zedníkem na učňovském oboru s maturitou v Praze-Malešicích.[3] Po vyučení pracoval do roku 1977 jako zeměměřič na stavbě metra.[4] Poté získal zaměstnání v depozitáři Národní galerie v Praze. Během 1. poloviny 70. let vytvářel minimalistické kresby a od 2. poloviny 70. let se věnoval uměleckým performancím. Přelomovým mu v tomto směru bylo navazání styků s polským uměleckým prostředím v polovině 70. let (KwieKulik studio, Andrzej Partum), díky kterému se zpětně seznámil s tehdejšími představiteli českého akčního umění v Praze (Karel Miler, Jan Mlčoch, Petr Štembera).[5] Ve svých performancích stavěl na všednodennosti a nenápadných vstupech do veřejného prostoru. V 80. letech se zaměřil především na malbu a materiálovou asambláž. K uspořádání vlastních výstav se Kovanda dostal až v 2. polovině 80. let v režimem méně sledovaných výstavních prostorách. Oficiální kulturou v Československu před rokem 1989 zůstávala jeho tvorba téměř nereflektovaná. Zejména jeho performancím se ale dostávalo pozornosti v zahraničních uměleckých časopisech a na tematicky zaměřených kolektivních výstavách. V Národní galerii pracoval do roku 1995. Ve stejném roce nastoupil na pozici asistenta v ateliéru Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze.[6] Od roku 2008 vede Ateliér performance na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.[7] Více než performanci se v současnosti věnuje vytváření objektových situací z běžně dostupných předmětů. V roce 2006 za svůj umělecký přínos získal Cenu Michala Ranného a o rok později ho mladí umělci a teoretici vyhlásili prvním nositelem ocenění Umělec má cenu.[8] Příležitostně dělá kurátora a věnuje se grafickému designu. Například již v 80. letech jako grafik spolupracoval s taneční skupinou Uno a vytvořil obal gramofonové desky k filmu Bony a klid.[4] Žije v Praze.
Jiří Kovanda platí za jednoho z nejúspěšnějších českých autorů na zahraniční umělecké scéně a na mezinárodním trhu s uměním.[zdroj?] Zúčastnil se velké řady kolektivních výstav a přehlídek. V roce 2007 byl pozván do německého Kasselu na mezinárodní přehlídku současného umění Documenta 12 a rovněž do londýnské Tate Modern, kde uskutečnil performanci Líbání přes sklo.[9][10] Svými pracemi je zastoupen v mnoha českých veřejných i soukromých sbírkách, ze zahraničních lze jmenovat sbírky Centre Georges Pompidou v Paříži, Muzea moderního umění ve Vídni, Centra Galego de Arte Contemporánea v Santiagu de Compostela, Tate Modern v Londýně nebo Sbírku Erste Bank.[5]