V dnešním světě získal Cena Michala Ranného nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, politiku, ekonomiku nebo kulturu, Cena Michala Ranného je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svých počátků až dodnes je Cena Michala Ranného předmětem studia, debat a sporů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Cena Michala Ranného, analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu a jeho vliv v různých oblastech každodenního života. Kromě toho se ponoříme do jeho historie, vývoje a budoucích perspektiv s cílem důkladně porozumět významu Cena Michala Ranného dnes.
Cena Michala Ranného je ocenění pro etablované české výtvarné umělce a umělkyně.
Od roku 1999 je Moravskou galerií v Brně a spolkem Přátel Moravské galerie udělována Cena Michala Ranného za výtvarnou práci, která je jak po formální, tak po obsahové stránce zásadním obohacením české vizuální kultury. Oceňovány jsou osobnosti, jejichž dílo dokáže ovlivnit nastupující generaci umělců. Cena Michala Raného je udělována jednou za dva roky a nazvána byla na počest předčasně zesnulého malíře a kreslíře Michala Ranného. Je určena představitelům výtvarného umění bez omezení věku a státní příslušnosti. Fakticky vzato v letech 1999–2019 cenu získali převážně čeští a moravští umělci starší generace. Nejmladšími laureáty byli Vladimír Skrepl, kterému v době zisku ceny bylo padesát dva let, třiapadesátiletý vizuální umělec a performer Jiří Kovanda, a zejména v roce 2010 teprve sedmačtyřicetiletá vizuální umělkyně Milena Dopitová. Druhou oceněnou ženou se o deset let později stala fotografka Markéta Othová[1], následně získala ocenění třetí žena v pořadí Marie Filippovová[2].
Držitel ceny má v následujících roce profilovou výstavu v Moravské galerii v Brně doprovozenou monografickou publikací.