Marie Filippovová

Význam Marie Filippovová v dnešní společnosti je nepopiratelný. Marie Filippovová je již dlouho předmětem zájmu a diskusí mezi odborníky i běžnými občany. Ať už kvůli svému významu v populární kultuře, jeho dopadu na ekonomiku nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí, Marie Filippovová se ukázal jako velmi důležité téma. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy na Marie Filippovová s cílem lépe porozumět jeho roli ve společnosti a jeho dopadu na naše životy.

Marie Filippovová
Narození26. července 1938 (86 let)
Brno
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalířka, ilustrátorka, grafička, výtvarnice, umělecká pedagožka, kreslířka a učitelka
Manžel(ka)Bedřich Blahoslav Bašus
OceněníCena města Brna (2008)
Cena Michala Ranného (2022)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Filippovová (* 26. července 1938 Brno-Židenice) je česká a moravská akademická malířka, grafička a výtvarná pedagožka.

Život

Vystudovala volnou a užitou grafiku, design a knižní kulturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v ateliéru Antonína Strnadela. Jako pedagožka působila více než dvacet let na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně (1968–1969, 1974–1997). Je členkou SČUG Hollar[1] a Umělecké besedy, deset let vedla výtvarný obor brněnského sdružení Q.

Ve svých grafických pracích ze 60. let Filippovová pracovala s odkazem Skupiny 42. Její první velká výstava v Domě pánů z Kunštátu byla uvedena mottem ze sbírky Melancholické procházky od tehdy zakázaného autora Ivana Blatného; velkým výtvarým tématem se jí už tehdy staly rodné Židenice. Později se v jejích grafikách objevuje písmo, zabývala se rovněž malbou rostlinnými extrakty. Od přelomu 80. a 90. let se soustřeďuje především na témata člověka, jeho postavení ve společnosti a jeho traumata. Tak vznikl i její Otevřený projekt, v němž technikou perforování s nepravidelným rastrem zobrazila 360 000 obětí holocaustu, které zahynuly v koncentračním táboře Majdanek. Rozvinutím tohoto tématu pak byla práce Jedna třetina, kterou vystavovala v roce 2013 v Topičově salonu v Praze: zde dva miliony vrypů na papíru formátu A1 opět symbolizují množství obětí holocaustu. Její prozatím poslední práce v první dekádě 21. století pracují s tématem prostoru a vznikaly po její návštěvě New Yorku. V roce 2015 vystavovala v Nové síni v Praze velkoformátové tušové kresby ze svého aktuálního cyklu BODY DOBY.

V roce 2008 získala Cenu města Brna za životní dílo. Od narození s přestávkami žije a tvoří ve svém rodišti v Brně–Židenicích. V roce 2023 se stala laureátkou 12. ročníku Ceny Michala Ranného za rok 2022.

Jejím manželem byl Bedřich Blahoslav Bašus (18. 12. 1922 Pelhřimov – 25. 7. 2004 Brno) – farář Českobratrské církve evangelické, autor biblických studií, editor kalendářů a antologií protestantské poezie.[2]

Výstavy

Samostatné výstavy (výběr)

  • 1970 Grafika, Kabinet grafiky Domu pánů z Kunštátu, Brno; Kabinet grafiky Oblastní galerie, Liberec
  • 1974 Věci, Kabinet grafiky Domu pánů z Kunštátu, Brno
  • 1985 Grafika, Grafický kabinet Moravské galerie, Brno
  • 1989 Listy (retrospektiva), Jízdárna jičínského zámku, Oblastní galerie Jičín
  • 1990 Kresby a grafika, Galerie Jaroslava Krále, Dům umění, Brno
  • 1997 Otevřený projekt, Kulturní dům Miroslav; Barokní kaple Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, Brno; Muzeum Kroměřížska, Kroměříž; Muzeum a galerie Mikulov, Horní synagoga; Městské divadlo Prostějov
  • 2000 Otevřený projekt a jiné práce, Malá pevnost, IV. dvůr, cela č. 41, Památník Terezín
  • 2000 Jde vlna za vlnou, Grafický kabinet zlínského zámku, Státní galerie, Zlín
  • 2006 Kresby a objekty z papíru 1999–2006, Hollar, Praha
  • 2008 Retrospektiva, Křížová chodba Nově radnice, Brno
  • 2010 Three Cycles (Holocaust, Trees, Manhattan), BBLA, Czech Center, New York, USA
  • 2013 Pro toto místo, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem
  • 2014 Suo ano, Topičův salon, Praha
  • 2015 Body doby, Nová síň, Praha
  • 2018 V nejistotě / At sea, Hollar, Praha
  • 2019 Labyrint a 1/3, Galerie Jaroslava Krále, Dům umění, Brno
  • 2019 Kontinuum, České centrum Vídeň

Účast na výstavách (výběr)

  • Od roku 1966–1996 pravidelná účast na Mezinárodním Bienále grafického designu Brno
  • 1966 Ilustrace mladých, Praha; Ilustrace mladých, Brno
  • 1980 Současná česká kresba, Dům Pánů z Kunštátu Brno
  • 1980 World Print Three, San Francisco, USA
  • 1983 7. Internationale Graphik Triennale, Frechen, Německo
  • 1989 Současná česká grafika, Mánes, Praha
  • 1990 Současná česká kniha, Mánes, Praha
  • 1997 Majdanek’97, The Fifth International Art Triennale, Majdanek, Polsko
  • 2000 Majdanek, The Sixth International Art Triennale, Majdanek, Polsko
  • 2007 Vědomí o člověku, Umělecká beseda, Masné krámy, Plzeň; Mánes, Praha
  • 2009 Věčná pomíjivost, Umělecká Beseda, Severočeská galerie výtvarného umění, bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice
  • 2013 V umění volnost - 150. výročí Umělecké besedy, Clam-Gallasův palác, Praha
  • 2014 Grey Gold. České a slovenské umělkyně 65+. Dům umění města Brna, Brno.
  • 2016 Zahrada Q, Galerie města Olomouce, Olomouc
  • 2017/2018 Hollar dnes, Obecní dům Praha
  • 2018 Anatomie skoku do prázdna, Západočeská galerie, Plzeň
  • 2021 Pars pro toto, Rabasova galerie, Rakovník

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

  • Národní galerie Praha
  • Moravská galerie Brno
  • Muzeum města Brna, Brno
  • Oblastní galerie Liberec
  • Galerie Klatovy/Klenová
  • Museum of Modern Art, San Francisco, USA
  • Gallery of Modern Art, Cabo Frio, Brazílie
  • Muzeum Majdanek, Polsko
  • Galéria v Trnave, Slovensko
  • BBLA – Czech center, New York, USA
  • soukromé sbírky v ČR a zahraničí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Členové SČUG Hollar – Marie Filippovová
  2. ↑ Databáze knih – B. B. Bašus. . Dostupné online.

Literatura

  • FILIPPOVOVÁ, Marie. Restrospektiva I, II. Dvoudílná autorská monografie. Brno: vlastním nákladem, 2008 a 2010.
  • „Sem jsem se narodila.“ Rozhovor – Židenický zpravodaj č. 11 / 2015. . Dostupné online
  • FILIPPOVOVÁ, Marie, FREMLOVÁ, Vendula, ed. Svět jako bod a čára. Brno: Dům umění města Brna, 2021. ISBN 978-80-7009-205-7.

Externí odkazy