Jean Giono

V dnešním světě se Jean Giono stal tématem rostoucího zájmu a debat pro lidi všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už se jedná o dopad na společnost, jeho význam v populární kultuře nebo jeho vliv na každodenní život, Jean Giono upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až po současnou evoluci zanechal Jean Giono v moderním světě nesmazatelnou stopu a je zásadní pochopit jeho důležitost v současném kontextu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jean Giono a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.

Jean Giono
Rodné jménoJean Fernand Giono
Narození30. března 1895
Manosque
Úmrtí8. října 1970 (ve věku 75 let)
Manosque
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbenístarý hřbitov v Manosque
Povoláníspisovatel, scenárista, romanopisec, básník, překladatel, filmový režisér a dramatik
Témataliteratura
Významná dílaColline
Regain
Un roi sans divertissement
Husar na střeše
OceněníŘád čestné legie
Literární cena knížete Pierra Monackého
Manžel(ka)Élise Gionová
DětiAline Gionová
Sylvie Durbetová-Gionoová
RodičeJean-Antoine Giono[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Giono (30. března 1895 Manosque – 9. října 1970 Manosque) byl francouzský spisovatel, jehož románové dílo se zabývalo vesnickým životem v Provence, bylo ovlivněno panteismem a starými mýty.[2] Pocházel z chudé rodiny piemontských přistěhovalců, středoškolská studia nedokončil a pracoval jako bankovní úředník, od roku 1930 byl spisovatelem na volné noze. Jean Giono je literárně nezařaditelný, celý svůj tvůrčí život se pohyboval na okraji literární tvorby ostatních autorů; přesto udržoval přátelství např. s André Gidem, André Bretonem či Albertem Camusem. Giono byl po vlastních zkušenostech z bojišť první světové války přesvědčeným pacifistou, který prohlásil: „Být Francouz není žádná výhra. Jediná výhra je být živ.“ Po druhé světové válce byl proto obviněn z podpory kolaborantského vichistického režimu, byl nakrátko uvězněn a měl do roku 1948 zákaz publikování.[3]

Léta 1953 mu byla udělena Literární cena knížete monackého, v roce 1954 byl zvolen členem Goncourtovy akademie. Roku 1961 byl předsedou poroty filmového festivalu v Cannes; dle vlastního scénáře natočil v roce 1960 film Crésus s Fernandelem v hlavní roli; v 1968 byl jedním ze scenáristů televizního seriálu Provinces.

V roce 1972 byla založena společnost L'Association des amis de Jean Giono, která vydává časopis Revue Giono a pečuje o spisovatelův dům Lou Paraïs v Manosque, zapsaný na seznamu Monument historique.[4]

Od roku 1990 uděluje nadace Pierra Bergé cenu Grand Prix Jean Giono za francouzskou literaturu především v oblasti románu a vypravěčské umění v duchu J. Giona.

Dílo

  • Hlasy země (1930, česky 1991)
  • Hvězdný had (1933, česky 2013)
  • Člověk z hor (1934, česky 1934)
  • Kéž tonu v radosti (1936, česky 1936)
  • Silné duše (1949, česky 1994), zfilmoval Raoul Ruiz (2001)
  • Husar na střeše (1951, česky 1984) – odehrává se v Manosque za velké epidemie cholery v roce 1832. Jean-Paul Rappeneau knihu zfilmoval roku 1995; v hlavních rolích Juliette Binoche a Olivier Martinez.
  • Muž, který sázel stromy (1953, česky 1997) – fiktivní novela o síle ducha. Odehrává se před 1. světovou válkou a po ní. Na její motivy natočil kanadský režisér Frédéric Back v roce 1987 stejnojmenný animovaný film, jenž získal Oscara.
  • Král bez kratochvíle[5] (1963, česky 2022) – experimentání román vzniklý roku 1946, spojující detektivní žánr s filozofickým traktátem a podmanivými popisy panenské přírody; poetické obrazy se zaměřují na drsnou horskou krajinu, jakož i na lidskou krutost.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Daniel Justum: Le grand-père antérieur/intérieur de Jean Giono. leden 1980.
  2. ↑ Pavel Besta: Jean Giono o pastýřích a revoltě ovcí. E-Kultura, 17. 5. 2013
  3. ↑ Jovanka Šotolová: Jean Giono, jak o sobě píše v Denících… Zatvrzelý, ale naivní pacifista. iLiteratura, 30. 4. 2002
  4. ↑ DÉCOUVREZ “LE PARAÏS”, MAISON DE FAMILLE ET D’ÉCRIVAIN OÙ JEAN GIONO EST PARTOUT PRÉSENT. Stránky města Manosque. www.ville-manosque.fr . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-15. 
  5. ↑ KOPÁČ, Radim. Inkoustová kratochvíle. Kultura. Lidové noviny. Praha: MAFRA, 3. leden 2024, roč. XXXVII, čís. 2, s. 7. Dostupné online. ISSN 0862-5921.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes
1946–1949

Georges Huisman (1946–1949)

1950–1959

André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)

1960–1969

Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)

1970–1979

Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morganová (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)

1980–1989

Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)

1990–1999

Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)

2000–2009

Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)

2010–2019

Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019)

od 2020

Spike Lee (2020–2021) • Vincent Lindon (2022) • Ruben Östlund (2023) • Greta Gerwig (2024)