Jarmila Kratochvílová
V tomto článku prozkoumáme fascinující život Jarmila Kratochvílová, postavy, která významně ovlivnila historii. Od svých skromných začátků až po své monumentální úspěchy se Jarmila Kratochvílová osvědčil jako inspirativní postava hodná studia. Díky své obětavosti, vášni a odhodlání zanechal Jarmila Kratochvílová ve světě nesmazatelnou stopu, vzdoroval očekáváním a překonával nepřízeň osudu. Na těchto stránkách se blíže podíváme na klíčové okamžiky v životě Jarmila Kratochvílová a prozkoumáme jeho trvalý odkaz. Připojte se k nám na této cestě, kde se dozvíte více o historii a dopadu Jarmila Kratochvílová.
| Jarmila Kratochvílová | |
|---|---|
 Jarmila Kratochvílová (29. března 2010) | |
| Narození | 26. ledna 1951 (74 let) Golčův Jeníkov  Československo |
| Povolání | běžkyně na středně dlouhé tratě, sprinterka, atletka, sportovkyně a trenérka |
| Ocenění | Kamenná medaile Kraje Vysočina (2009) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2012) medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} 1. stupeň (2013) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| stříbro | 1980 Moskva | běh na 400 m |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | 1983 Helsinky | běh na 400 m |
| zlato | 1983 Helsinky | běh na 800 m |
| stříbro | 1983 Helsinky | štafeta 4 × 400 m |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| stříbro | 1982 Athény | běh na 400 m |
| stříbro | 1982 Athény | štafeta 4 × 400 m |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | 1981 Grenoble | běh na 400 m |
| zlato | 1982 Milán | běh na 400 m |
| zlato | 1983 Budapešť | běh na 400 m |
| zlato | 1984 Göteborg | běh na 200 m |
| stříbro | 1979 Vídeň | běh na 400 m |
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | MČSSR 1976 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1976 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1978 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1979 | běh na 100 m |
| zlato | MČSSR 1979 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1979 | štafeta 4 × 400 m |
| zlato | MČSSR 1980 | běh na 100 m |
| zlato | MČSSR 1980 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1982 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1983 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1984 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1985 | běh na 800 m |
| zlato | MČSSR 1987 | štafeta 4 × 400 m |
| stříbro | MČSSR 1987 | běh na 800 m |
| bronz | MČSSR 1972 | běh na 400 m |
| Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | HM ČSSR 1974 | běh na 300 m |
| zlato | HM ČSSR 1976 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1977 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1978 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 60 m |
| zlato | HM ČSSR 1981 | běh na 60 m |
Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov[1]) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší československá běžkyně všech dob.[zdroj?]
Život
S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.
Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.[2] Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).
Na trati 400 metrů držela do 19. února 2023 halový světový rekord časem 49,59 s. Tento její čas z Milána z března 1982 byl nejstarším běžeckým světovým rekordem v atletice; překonala ho až nizozemská běžkyně Femke Bolová na národním šampionátu v Apeldoornu časem 49,26 sekundy.[3][4] Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.[5]
Po skončení kariéry v roce 1987 se věnuje se zejména trenérské činnosti v Čáslavi. Na místním sportovišti působila ještě přinejmenším v březnu 2023.[6]
Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.[7]
Sportovní úspěchy
- 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95
- 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46
- 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59
- 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85
- 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 1:53,28,
(Současný světový rekord) a ER - 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99
- 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 1:54,68
Osobní rekordy
Dráha
- Běh na 100 metrů – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- Běh na 200 metrů – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- Běh na 400 metrů – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR)
- Běh na 800 metrů – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov (Současný světový rekord)
Hala
- Běh na 200 metrů – 22,76 s – 28. leden 1981, Vídeň (NR)
- Běh na 400 metrů – 49,59 s – 7. březen 1982, Milán (NR)
Ocenění
- 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.[8]
Obvinění z dopingu
Svých nejlepších úspěchů podle svých slov dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[9] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[10]
V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chtěl v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[11]
Sportovní novinář Luděk Mádl v roce 2021 uvedl, že pravděpodobnost, že Kratochvílová nebyla zařazena do československého státního dopingového programu, se limitně blíží nule. Také uvedl, že však je možné, že nevěděla, co jí píchají.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina . Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2018/06/21/velka-vyroci-atletickych-svetovych-rekordu/
- ↑ Rekord Kratochvílové po 41 letech padl! Legendu překonala nizozemská raketa - Sport.cz. sport.cz . . Dostupné online.
- ↑ Kratochvílová: Čas od času se narodí výjimeční lidé. Kde má Bolová hranice, nevím. ČT sport . Česká televize, 2023-02-20. Dostupné online.
- ↑ Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
- ↑ Jarmila Kratochvílová: Životopis plný rekordů. Sport.cz . 2023-03-10 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Slavná atletka Kratochvílová má svou autobiografii. sport.cz . 2013-11-18 . Dostupné online.
- ↑ Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
- ↑ Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
- ↑ Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
- ↑ Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK
- ↑ KOMÁREK, Michal. Režim vyráběl atletické stroje na steroidech. Šlo tomu odolat?. Seznam Zprávy . 2021-04-28 . Dostupné online.
Literatura
- Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 245.
- Čekání – Jarmila Kratochvílová, Miroslav Kváč, Praha Olympia 1985
- Medailon Jarmily Kratochvílové - Ladislav Bárta a kolektiv, vydalo město Golčův Jeníkov, 2009, 120 s. ISBN 978-80-254-3975-3
- Fenomén Jarmila - Dana Čermáková, vyd.Imagination of People, 2013. 159 s, ISBN 978-80-87685-16-7
- Strhnout jako řeka I.díl - Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek Jindřichův Hradec, 2016, 206 s. ISBN 978-80-88113-55-3
- Strhnout jako řeka II. díl - Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek, Jindřichův Hradec, 2017, 203 s. ISBN 978-80-88113-78-2
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Kratochvílová na Wikimedia Commons - Jarmila Kratochvílová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Jarmila Kratochvílová v databázi Olympedia (anglicky)
- Video Jarmila Kratochvilová kraluje na MS 1983 na Stream.cz
