V dnešním světě se Jan van Dijk stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Od svého vzniku upoutá Jan van Dijk pozornost odborníků i fanoušků, vyvolává vášnivé debaty a protichůdné názory. Jeho dopad se rozšířil do různých oblastí, od politiky a společnosti až po populární kulturu a zábavu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan van Dijk, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho důsledky v současném světě a budoucí vyhlídky. Jan van Dijk je i nadále tématem v neustálém vývoji a jeho vliv nepřestává překvapovat ty, kdo se ponoří do jeho složitosti.
Jan van Dijk | |
---|---|
Narození | 1952 (72–73 let) Boekel |
Alma mater | Radbodova univerzita v Nijmegenu (1970–1977) |
Povolání | sociolog a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Universiteit Twente Utrechtská univerzita |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan van Dijk (* 1952) je nizozemský sociolog a vědec v oboru komunikačních věd, profesor na univerzitě v Twente. Zabývá se informační společností a společenskými důsledky nových médií.
Ve své knize The Network Society představil koncept síťové společnosti a tento koncept rozšířil pojmem digitální propasti (Digital Divide) v knize The Deepening Divide, Inequality in the Information Society. Přenesl pozornost od fyzických bariér komunikace k rozdílům ve schopnostech a dovednostech (mediální gramotnost, počítačová gramotnost). Není však jisté, zda byl prvním autorem tohoto pojmu. Původ tohoto pojmu je poměrně nejasný.[1]