V dnešním světě představuje Jan I. z Rožmberka velmi důležitý problém, který ovlivňuje každodenní životy lidí. Od svého vzniku Jan I. z Rožmberka vyvolal kontroverze a debaty, což vyvolalo široký zájem ve společnosti. V průběhu let se Jan I. z Rožmberka vyvíjel a stal se tématem studia a výzkumu, který pokrývá různé oblasti, od vědy a techniky po politiku a kulturu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme důležitost a dopad Jan I. z Rožmberka v dnešní společnosti, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života a nabídneme komplexní pohled na tento fenomén, který nadále vyvolává zájem a pozornost po celém světě.
Jan I. z Rožmberka | |
---|---|
Narození | 14. století |
Úmrtí | 1. září 1389 Třeboň |
Místo pohřbení | kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny |
Rodiče | Petr I. z Rožmberka a Kateřina mladší z Vartenberka |
Příbuzní | Jindřich II. z Rožmberka, Jošt I. z Rožmberka a Oldřich I. z Rožmberka (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan I. z Rožmberka († 1. září 1389) byl pátým a nejmladším synem Petra z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka. (Rožmberkové jsou jednou z pěti větví rozrodu Vítkovců). Jan se společně s matkou a svými bratry podílel na založení českokrumlovského minoritského kláštera,[1] třeboňského kláštera augustiniánů a poustevny eremitů řádu sv. Pavla v Přední Výtoni.
Manželství s Eliškou z Halsu bylo pravděpodobně bez potomků, většinu života prožili manželé v Třeboni a také na Helfenburku. Po rozdělení rožmberského majetku zůstal v majetkovém nedílu s bratrem Petrem. Během let 1381-1382 společně s bratry a Jindřichem z Hradce pomohli svým hornorakouským příbuzným pánům ze Schaumberga v jejich revoltě proti rakouskému vévodovi Albrechtovi III. Zemřel 1. září 1389 pravděpodobně v Třeboni a je pohřben v presbytáři kostela sv. Jiljí v Třeboni.