Kateřina z Vartenberka (1355)
V současné době se Kateřina z Vartenberka (1355) stalo tématem obecného zájmu společnosti. Od svého vzniku nebo objevu Kateřina z Vartenberka (1355) upoutal pozornost výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti a vyvolal nekonečné debaty, názory a studie o jeho významu, důležitosti a dopadech. V průběhu historie hrál Kateřina z Vartenberka (1355) zásadní roli v různých kontextech, od vědecké a technologické oblasti až po kulturní a sociální oblast. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kateřina z Vartenberka (1355), analyzujeme jeho dopad a význam v různých oblastech a jeho vliv na dnešní společnost.
| Kateřina mladší z Vartenberka | |
|---|---|
| Úmrtí | 1355 |
| Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
| Choť | Petr I. z Rožmberka |
| Děti | Jindřich II. z Rožmberka Oldřich I. z Rožmberka Jošt I. z Rožmberka Jan I. z Rožmberka Petr II. z Rožmberka Matylda z Rožmberka[1] |
| Rodiče | Jan I. z Vartenberka[1] a Kateřina provd. z Vartenberka[1] |
| Rod | Vartenberkové |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kateřina, snad z Vartenberka († 6.[2] – 7. dubna 1355[3] či 10. prosince 1355[4]) byla druhou manželkou Petra z Rožmberka a dle tradice pocházela z rodu Vartenberků, ačkoliv někteří historici tuto domněnku popírají. [pozn. 1][5]
Život
Kateřina se za ovdovělého nejvyššího komorníka českého království provdala roku 1318.[6]
| „ | ... léta Páně 1318 pan Petr podruhé ženil se, pojav sobě za manželku šlechtičnu Kateřinu... | “ |
| — Václav Březan[7] | ||
V roce 1347 se společně s manželem podílela na založení špitálu[3] a na podzim téhož roku ovdověla .[3] Z téměř třicet let trvajícího manželství se narodilo osm známých potomků.
| „ | ...roku 1350...paní Kateřina...spolu se svými syny...Petrem, Joštem,Oldřichem a Janem v den apoštolů Filipa a Jakuba založili v Krumlově kláštery bratří a sester řádu sv. Františka | “ |
| — krumlovské klášterní nekrologium menších bratří[8] | ||
Kateřina se jako vdova stala štědrou donátorkou. Novému konventu pravděpodobně darovala obrázkový Liber depictus.[9] Klášteru ve Vyšším Brodě roku 1354 věnovala vlastnoručně zhotovená liturgická roucha[10] a honosný relikviář s ostatky svatých, které Rožmberkové získali od Karla IV., Ludvíka Uherského, Arnošta z Pardubic a akvilejského patriarchy Mikuláše.[11] Zemřela roku 1355 a byla pohřbena v rožmberském pohřebišti ve Vyšším Brodě.[2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Například Anna Kubíková argumentuje tím, že jde o omyl rožmberského kronikáře Václava Březana, sama Kateřinu zařazuje mezi rakouskou šlechtu, snad mezi rod Prušenků.
Reference
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998. S. 175.
- ↑ a b c ÜRKUNDENBUCH DER STADT KRÜMMAU
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Praha: Karolinum, 2002. S. 35.
- ↑ KUBÍKOVÁ, Anna. Petr I. z Rožmberka a jeho synové. České Budějovice: Veduta, 2011. 182 s. ISBN 978-80-86829-67-8. S. 22.
- ↑ Norbert Heermann's Rosenberg'sche chronik
- ↑ KUBÍKOVÁ: Rožmberské kroniky, s. 198
- ↑ www.pruzkumypamatek.cz. www.pruzkumypamatek.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
- ↑ Nejkrásnější bible středověku. Praha: Slovart, 2009. ISBN 978-80-7391-316-8. S. 219.
- ↑ Charvátová, s. 62
- ↑ Charvátová, s. 19
Literatura
- CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. 2. svazek, Kláštery založené ve 13. a 14. století.. Praha: Karolinum, 2002. 402 s. ISBN 80-246-0385-3.
- KUBÍKOVÁ, Anna. Petr I. z Rožmberka a jeho synové. České Budějovice: Veduta, 2011. 182 s. ISBN 978-80-86829-67-8.
- KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.
