V současné době se Kateřina z Vartenberka (1355) stalo tématem obecného zájmu společnosti. Od svého vzniku nebo objevu Kateřina z Vartenberka (1355) upoutal pozornost výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti a vyvolal nekonečné debaty, názory a studie o jeho významu, důležitosti a dopadech. V průběhu historie hrál Kateřina z Vartenberka (1355) zásadní roli v různých kontextech, od vědecké a technologické oblasti až po kulturní a sociální oblast. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kateřina z Vartenberka (1355), analyzujeme jeho dopad a význam v různých oblastech a jeho vliv na dnešní společnost.
Kateřina mladší z Vartenberka | |
---|---|
Úmrtí | 1355 |
Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
Choť | Petr I. z Rožmberka |
Děti | Jindřich II. z Rožmberka Oldřich I. z Rožmberka Jošt I. z Rožmberka Jan I. z Rožmberka Petr II. z Rožmberka Matylda z Rožmberka[1] |
Rodiče | Jan I. z Vartenberka[1] a Kateřina provd. z Vartenberka[1] |
Rod | Vartenberkové |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Kateřina, snad z Vartenberka († 6.[2] – 7. dubna 1355[3] či 10. prosince 1355[4]) byla druhou manželkou Petra z Rožmberka a dle tradice pocházela z rodu Vartenberků, ačkoliv někteří historici tuto domněnku popírají. [pozn. 1][5]
Kateřina se za ovdovělého nejvyššího komorníka českého království provdala roku 1318.[6]
„ | ... léta Páně 1318 pan Petr podruhé ženil se, pojav sobě za manželku šlechtičnu Kateřinu... | “ |
— Václav Březan[7] |
V roce 1347 se společně s manželem podílela na založení špitálu[3] a na podzim téhož roku ovdověla .[3] Z téměř třicet let trvajícího manželství se narodilo osm známých potomků.
„ | ...roku 1350...paní Kateřina...spolu se svými syny...Petrem, Joštem,Oldřichem a Janem v den apoštolů Filipa a Jakuba založili v Krumlově kláštery bratří a sester řádu sv. Františka | “ |
— krumlovské klášterní nekrologium menších bratří[8] |
Kateřina se jako vdova stala štědrou donátorkou. Novému konventu pravděpodobně darovala obrázkový Liber depictus.[9] Klášteru ve Vyšším Brodě roku 1354 věnovala vlastnoručně zhotovená liturgická roucha[10] a honosný relikviář s ostatky svatých, které Rožmberkové získali od Karla IV., Ludvíka Uherského, Arnošta z Pardubic a akvilejského patriarchy Mikuláše.[11] Zemřela roku 1355 a byla pohřbena v rožmberském pohřebišti ve Vyšším Brodě.[2]