Nové Hrady (hrad)

V dnešním světě se Nové Hrady (hrad) stalo tématem velkého významu a zájmu. Od svého vzniku upoutal Nové Hrady (hrad) pozornost milionů lidí po celém světě, vyvolal debaty, diskuze a v mnoha případech i konkrétní akce. Jeho dopad přesáhl hranice, kultury a generace a stal se středem pozornosti odborníků, výzkumníků, odborníků i laické veřejnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Nové Hrady (hrad), prozkoumáme jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí scénáře. Na těchto stránkách odhalíme záhady kolem Nové Hrady (hrad), rozebereme jeho důležitost a relevanci v současném kontextu a poskytneme komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma, které nás tolik zajímá.

Nové Hrady
Celkový pohled na hrad s příkopem a zadní branou
Celkový pohled na hrad s příkopem a zadní branou
Základní informace
Slohgotika
Výstavbapolovina 13. století
StavebníkOjíř ze Svin
Další majiteléLandštejnové
Rožmberkové
Zrinští
Švamberkové
Buquoyové
Současný majitelNárodní památkový ústav
Poloha
AdresaNové Hrady, ČeskoČesko Česko
UliceKomenského
Souřadnice48°47′21″ s. š., 14°46′30″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky26741/3-288 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Hrady (německy Gratzen) jsou hrad přestavěný na zámek na skalnatém výběžku nad Stropnicí na jihozápadě města Nové Hrady v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Zámek je od roku 2002 zapsán na Seznam národních kulturních památek.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

Gotický hrad byl podle archeologických nálezů postaven v době okolo poloviny třináctého století.[2] Poprvé zmíněn byl roku 1279 zároveň s jeho majitelem Vítkovcem Ojířem ze Svin, jehož otcem byl Vítek z Klokot. Později byl hrad v držení dalších Vítkovců – pánů z Landštejna a od roku 1359 Rožmberků. V 16. století byl hrad těžce poškozen – nejprve při požáru a výbuchu střelného prachu od blesku v roce 1573 a poté při poměrně silném zemětřesení v roce 1590. Proto byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalle. Smrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství na základě dědické smlouvy do majetku pánů ze Švamberka. Od roku 1635, kdy si Buquoyové nechali na novohradském náměstí vybudovat pohodlnou rezidenci, sloužil hrad pouze k hospodářským účelům (bydlení panských úředníků, lesní správa, od konce 18. století rodinný archiv Buquoyů a knihovna). Po druhé světové válce bylo Buquoyům panství zkonfiskovano a předáno do péče státu. V padesátých letech 20. století byla v části hradu zřízena expozice převážně hyalitového skla, zbytek sloužil nadále jako byty a později část také jako lidová škola umění a kulturní středisko. V osmdesátých letech prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2000 byla vybudována nová expozice a v roce 2002 hrad přešel do správy Státního památkového ústavu, dnes Národního památkového ústavu.

Stavební podoba

V nejstarší stavební fázi patřily Nové Hrady k hradům bergfritového typu, ale jejich podoba byla nejspíše od počátku ovlivněna existencí dvou bran. Hrad tehdy chránil široký příkop a obvodová hradba, jejíž zdivo se s výjimkou východní strany dochovalo ve vnější obvodové zdi paláce. Před hlavní hradbou nejspíše už tehdy stála menší parkánová zeď. K nejstarší stavební fázi patří i drobná věž zadní brány.[2] Dominantou hradu byl okrouhlý bergfrit zapojený do obvodové hradby,[3] který zanikl při výbuchu střelného prachu v roce 1573 a jehož pozůstatky byly odkryty při archeologickém výzkumu. JIžně od věže stával podél hradby nejstarší palác.[2]

Věž přední brány
Nádvoří

Západní stranu mezi oběma branami lemuje dlouhá budova se složitým stavebním vývojem. Velké změny v podobě hradu přinesla rozsáhlá přestavba realizovaná v posledním desetiletí patnáctého století. Při ní hrad obepnula nová parkánová hradba s drobnými, dovnitř otevřenými polookrouhlými baštami. V parkánu byla postavena hradní kuchyně. Bezpečnost zadní brány zajistilo nové předbraní. Původní přední bránu nahradila mohutná čtverhranná branská věž postavená patrně někdy v prvních dvou desetiletích šestnáctého století. Nejvýraznějším prvkem přestavby se stal nový palác, jehož renesanční okna patří k nejstarším projevům renesance v Česku. Nové opevnění patřilo teoreticky ke kvalitním systémům, ale jeho účinnost omezovaly slabé zdi.[2]

Obnova hradu zničeného výbuchem začala až roku 1605. Při ní byl příkop obezděn a snad i rozšířen, takže s hloubkou patnáct metrů a šířkou 23 metrů patří k nejmohutnějším příkopům v Česku. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby realizované v letech 1792–1798 Janem Nepomukem Buquoyem, který nechal zvýšit věž přední brány a palác přestavět na úřednické byty.[4]

Návštěvnost

Nové Hrady byly v roce 2011, kdy je navštívilo téměř 24 tisíc lidí, jedenáctým nejnavštěvovanějším památkovým objektem v Jihočeském kraji.[5]

Návštěvnost hradu
Rok Počet návštěvníků
2012 16 183[6]
2013 18 079[6]
2015 21 621[7]
2016 23 373[7]
2017 22 348[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 137939 : Hrad Nové hrady. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Nové Hrady, s. 383–384. 
  3. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Nové Hrady, s. 82. 
  4. ↑ Stavební vývoj hradu . Národní památkový ústav . Dostupné online. 
  5. ↑ POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011-11-08, s. B2. 
  6. ↑ a b KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013-11-01, s. B3. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu . S. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 

Související články

Externí odkazy