V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Ján Solovič. Od svého vzniku až po dnešní dopad je Ján Solovič předmětem studia, debat a obdivu odborníků a nadšenců. V průběhu historie hrál Ján Solovič zásadní roli v různých oblastech, od vědy a techniky po umění a kulturu. Dozvíme se o jeho různých aspektech, analyzujeme jeho vliv na společnost a zamyslíme se nad jeho významem v současném kontextu. Připravte se na vzrušující cestu po Ján Solovič a objevte vše, co toto téma nabízí.
Ján Solovič | |
---|---|
Narození | 8. března 1934 Pliešovce |
Úmrtí | 10. července 2022 (ve věku 88 let) |
Povolání | spisovatel, dramatik, politik, scenárista a rozhlasový dramaturg |
Alma mater | Vysoká škola múzických umění v Bratislavě |
Témata | literární tvorba, radiokomunikace, drama a rozhlas |
Ocenění | zasloužilý umělec |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ján Solovič (8. března 1934 Pliešovce, Československo – 10. července 2022)[1] byl slovenský spisovatel a dramatik.
Narodil se v železničářské rodině a své vzdělání získal ve Zvolenu a v Bratislavě, kde v letech studoval na VŠMU dramaturgii. V letech 1957–1963 byl dramaturgem Československého rozhlasu, v letech 1963–1971 pracoval jako jeho umělecký šéf, v letech 1971–1983 byl vedoucím tajemníkem a v letech 1984–1989 byl předsedou Svazu slovenských spisovatelů. Zastával rovněž vícero politických postů, např. byl poslancem Slovenské národní rady, členem jejího předsednictva či předsedou jejího výboru pro školství a kulturu. Od roku 1978 je docentem televizní a filmové dramaturgie na VŠMU. V roce 1972 mu byla udělena národní cena Slovenské socialistické republiky, v roce 1977 státní cenu Klementa Gottwalda a v roce 1975 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Žil v Bratislavě.
Jeho prvními literárními díly byly básně. V roce 1953 debutoval jako dramatik v rozhlase, v roce 1955 debutoval též jako divadelní dramatik. V roce 1962 se začal věnovat také televizním hrám. Svým dílem se stal reprezentativní ukázkou autora z období normalizace. Ve svých dílech se zaobíral tématy jako kolektivizace, lehkomyslnost a její nedozírné následky, lidské problémy, zápas o společenský pokrok, ale také se zabýval současnými společenskými problémy. Velmi dobře chápe lidské trápení, u jednotlivců vidí složitou spleť osobních a společenských problémů, proto i jeho hlavní hrdinové nejsou bez vnitřních protimluvů a konfliktů s okolím.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Solovič na slovenské Wikipedii.