Tento článek se bude věnovat tématu Imrich Tököly, které je předmětem zájmu a debat v dnešní společnosti. Imrich Tököly vzbudil zvědavost a stal se předmětem studia a výzkumu různých odborníků a specialistů v oboru. V průběhu historie hrál Imrich Tököly významnou roli v různých kontextech a generoval protichůdné názory, což přispělo k obohacení debaty na toto téma. S cílem poskytnout ucelenou a aktualizovanou vizi Imrich Tököly budou analyzovány její různé aspekty, její dopad na společnost a budoucí perspektivy, které se v souvislosti s tímto tématem předpokládají.
Imrich Tököly | |
---|---|
kníže sedmihradský a kníže hornouherský | |
![]() | |
Doba vlády | 22. září 1690 – 25. říjen 1690 |
Tituly | kníže sedmihradský kníže hornouherský |
Narození | 25. září 1657 Kežmarok |
Úmrtí | 13. září 1705 (47 let) İzmit |
Pohřben | Kežmarok 1906 |
Předchůdce | Michael I. Apafi |
Nástupce | Michael II. Apafi |
Manželka | Helena Zrínská |
Rod | Tökölyové |
Otec | Štěpán Tököly |
Matka | Mária Gyulaffy |
Příbuzní | Kateřina Thökölyová, Marie Thökölyová a Eva Thökölyová (sourozenci) |
Podpis | ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Imrich Tököly (maďarsky Thököly Imre; 25. září 1657, Kežmarok – 13. září 1705, İzmit) byl sedmihradský kníže, kníže resp. král Horních Uher, vůdce protihabsburského stavovského povstání, přezdívaný svými současníky slovenský král (maďarsky tót király) nebo kurucký král.
Roku 1667 začal studovat na evangelickém kolegiu v Prešově, roku 1670 v době obléhání Oravského hradu ujel do Sedmihradska a stal se aktivním účastníkem boje proti Habsburkům. V roce 1678–1687 se stal vůdcem stavovského povstání uherské šlechty. Od Magerlicha v Banské Bystrici v Horní ulici koupil dům, který dlouho nevlastnil. Z Banské Bystrice dal vyhnat jezuity.
V roce 1682 se stal – jako vzdoropanovník Habsburků – králem resp. knížetem (Osmanská říše ho titulovala král, on sám se označoval jako kníže) Horních Uher, vazalského státu Osmanské říše, který původně pokrýval zhruba východní a střední Slovensko (po Váh), později i západní Slovensko. V červnu 1682 se oženil v Mukačevě s Helenou Zrínskou.[1] Po zdrcující porážce Osmanů v bitvě u Vídně bylo jím vedené povstání v letech 1683 až 1685 postupně zlikvidováno habsburskými vojsky a Tököly byl nucen uprchnout z Uher. Posádka Mukačevského hradu v čele s Helenou Zrínskou hrad bránila až do roku 1688.[1]
V následujících letech několikrát čelil podezření ze strany Osmanů, byl dokonce i uvězněn. V roce 1688 velel osmanským jednotkám, které potlačily povstání v Čiprovcích.[2] Poté zase vedl turecká vojska v Sedmihradsku proti Habsburkům se střídavými úspěchy.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imrich Tököli na slovenské Wikipedii.
Předchůdce: Michael I. Apafi |
![]() |
Kníže sedmihradský 1690–1691 |
![]() |
Nástupce: Michael II. Apafi |
Předchůdce: titul vytvořen |
![]() |
Kníže hornouherský 1682–1685 |
![]() |
Nástupce: titul zanikl |