V dnešním světě je Imran Chán problém, který ve společnosti nabyl velkého významu. S rozvojem technologií a globalizací se Imran Chán stal problémem, který ve větší či menší míře ovlivňuje všechny lidi. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Imran Chán má přímý dopad na náš každodenní život. Z tohoto důvodu je nezbytné pochopit její význam a vliv na různé aspekty dnešní společnosti. V tomto článku budeme dále zkoumat Imran Chán a diskutovat o jeho důsledcích v různých kontextech.
Imran Chán | |
---|---|
![]() Imran Chán v roce 2019 | |
22. předseda vlády Pákistánu | |
Ve funkci: 18. srpen 2018 – 10. dubna 2022[1] | |
Předchůdce | Nasirul Mulk (dočasný) |
Nástupce | Šáhbáz Šaríf |
Stranická příslušnost | |
Členství | Pákistánské hnutí za spravedlnost |
Narození | 5. října 1952 (72 let) Láhaur |
Národnost | Paštúnové |
Choť | Jemima Goldsmithová (1995–2004) Reham Khan (2015) Bushra Bibiová (od 2018) |
Partner(ka) | Emma Sergeant (1982–1986) Sita White (1987–1991) |
Rodiče | Ikramullah Khan Niazi a Shaukat Khanum |
Děti | Sulaiman Isa Khan Kasim Khan |
Sídlo | Islámábád |
Alma mater | Keble College Royal Grammar School Worcester Aitchison College Oxfordská univerzita |
Profese | politik, hráč kriketu, autor autobiografie a investor |
Náboženství | islám |
Ocenění | Pride of Performance Fellow of the Royal College of Physicians of Edinburgh |
Podpis | ![]() |
Commons | Imran Khan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Imran Chán (* 5. října 1952 Láhaur, Paňdžáb, Pákistán) je bývalý hráč kriketu, předseda pákistánské strany Hnutí za spravedlnost a 22. ministerský předseda Pákistánu.[2]
Od roku 1971 (tj. od svých osmnácti let) působil v pákistánské reprezentaci kriketu a jako kapitán dovedl pákistánský tým k překvapivému vítězství ve světovém poháru v roce 1992. Brzy poté sportovní kariéru ukončil.
Po odchodu z vrcholového sportu působil jako filantrop, přispěl na zřízení dvou nemocnic na boj s rakovinou (na památku své matky), výzkumné centrum a na vysokou školu.
V roce 1996 založil stranu Hnutí za spravedlnost. Od roku 2002 byl zvolen poslancem ve federálním parlamentu, působil v opozičním táboře vůči tehdejším vládám. V roce 2018 jeho strana (nezatížená korupčními skandály) zvítězila v pákistánských volbách a Imran Khan se stal 22. ministerským předsedou.[3]
Jeho politický styl bývá často připodobněn k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi,[4] zejména populistickým stylem kampaně (politické oponenty označoval za zločince), čímž dokázal přitáhnout mladé liberální voliče, ale i věřící muslimy.[5] Navíc podobně jako Donald Trump před nástupem do premiérské funkce nevykonával žádnou významnou státní funkci. V předvolební kampani mohl tedy silně kritizovat hlavní politickou stranu Pákistánskou muslimskou ligu bývalého premiéra Naváze Šarifa (stíhaného za korupci), ale i představitele druhé tradiční strany Pákistánské lidové strany ovládané rodinou bývalé premiérky Bénazír Bhuttové.
V roce 2023 byl odsouzen za korupci, propuštěn, a následně opět zatčen.[6][7] V lednu 2025 byl za korupci odsouzen ke čtrnácti letům vězení.[8]