V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Igor Dmitrijevič Novikov, tématu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a kultur. Od svých počátků až po svou relevanci dnes zanechal Igor Dmitrijevič Novikov ve světě nesmazatelnou stopu. V průběhu desetiletí byl Igor Dmitrijevič Novikov předmětem studia, debat a obdivu a byl zdrojem inspirace pro umělce, vědce, spisovatele a lidi ze všech oblastí. Prostřednictvím tohoto článku objevíme nejdůležitější aspekty Igor Dmitrijevič Novikov, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Připravte se na vstup do vzrušujícího světa Igor Dmitrijevič Novikov!
Prof. Igor Dmitrijevič Novikov, DrSc. | |
---|---|
Narození | 10. listopadu 1935 (89 let) Moskva |
Pobyt | Moskva, Kodaň |
Státní příslušnost | Ruská federace |
Národnost | ruská |
Alma mater | Fakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity |
Pracoviště | Kodaňská univerzita |
Obory | teoretická fyzika a astrofyzika |
Známý díky | teoretickému výzkumu černých děr, strojů času a díky výzkumu v oblasti teoretické relativistické astrofyziky a kosmologie |
Ocenění | Tomassoni awards (2005) Eddingtonova medaile (2007) Friedmann Prize (2011) Viktor Ambartsumian International Prize (2012) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Igor Dmitrijevič Novikov (Игорь Дмитриевич Новиков; * 10. listopadu 1935 v Moskvě) je ruský (sovětský) teoretický fyzik, astrofyzik a kosmolog. Patří mezi odborníky v oblasti fyziky černých děr a relativistické kosmologie. Jeho nejvýznamnějším přínosem z 80. let je formulování tzv. „Novikovova principu selfkonzistence“, který se stal důležitým příspěvkem k teorii cestování časem.
Novikov prožil neradostné dětství – otec zmizel během stalinských čistek a matka strávila řadu let v gulagu.
Vystudoval díky ochranné ruce akademika Jakova Zeldoviče, jehož žákem se stal. Novikov získal titul kandidáta věd z oboru astrofyziky v roce 1965 a v roce 1970 získal doktorát v témže oboru.
V letech 1974–1990 působil jako vedoucí Oddělení relativistické astrofyziky v Ústavu kosmických výzkumů Akademie věd Sovětského svazu. V letech 1991 až 1993 byl vedoucím Oddělení teoretické astrofyziky v Lebeděvově ústavu v Moskvě a též působil jako profesor na Moskevské státní univerzitě. Od roku 1994 přesídlil do Dánska, kde je ředitelem Centra teoretické astrofyziky Kodaňské univerzity a rovněž je profesorem astrofyziky na Observatoři Kodaňské univerzity (od roku 1991). Roku 1998 byl zvolen za člena Královské astronomické společnosti.
Prof. Novikov je ženatý s Eleonorou Kotok se kterou má dvě děti – Elenu a Dimitrije.
Prof. Novikov je autorem velkého množství vědeckých článků z oblasti relativistické astrofyziky, především teorie gravitačního kolapsu, procesů kolem černých děr a předpovědi reliktního záření. Je též autorem či spoluautorem 15 odborných knih z kosmologie a astrofyziky, z nichž nejvýznamnější napsal s akademikem Zeldovičem:
Vedle odborné literatury napsal též skvělé populárně naučné knihy:
a biografii