Igor Dmitrijevič Novikov

V tomto článku prozkoumáme fascinující historii Igor Dmitrijevič Novikov, tématu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a kultur. Od svých počátků až po svou relevanci dnes zanechal Igor Dmitrijevič Novikov ve světě nesmazatelnou stopu. V průběhu desetiletí byl Igor Dmitrijevič Novikov předmětem studia, debat a obdivu a byl zdrojem inspirace pro umělce, vědce, spisovatele a lidi ze všech oblastí. Prostřednictvím tohoto článku objevíme nejdůležitější aspekty Igor Dmitrijevič Novikov, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Připravte se na vstup do vzrušujícího světa Igor Dmitrijevič Novikov!

Prof. Igor Dmitrijevič Novikov, DrSc.
Narození10. listopadu 1935 (89 let)
Moskva
PobytMoskva, Kodaň
Státní příslušnostRuská federace
Národnostruská
Alma materFakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity
PracovištěKodaňská univerzita
Oboryteoretická fyzika a astrofyzika
Známý díkyteoretickému výzkumu černých děr, strojů času a díky výzkumu v oblasti teoretické relativistické astrofyziky a kosmologie
OceněníTomassoni awards (2005)
Eddingtonova medaile (2007)
Friedmann Prize (2011)
Viktor Ambartsumian International Prize (2012)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Dmitrijevič Novikov (Игорь Дмитриевич Новиков; * 10. listopadu 1935 v Moskvě) je ruský (sovětský) teoretický fyzik, astrofyzik a kosmolog. Patří mezi odborníky v oblasti fyziky černých děr a relativistické kosmologie. Jeho nejvýznamnějším přínosem z 80. let je formulování tzv. „Novikovova principu selfkonzistence“, který se stal důležitým příspěvkem k teorii cestování časem.

Životopis

Novikov prožil neradostné dětství – otec zmizel během stalinských čistek a matka strávila řadu let v gulagu.

Vystudoval díky ochranné ruce akademika Jakova Zeldoviče, jehož žákem se stal. Novikov získal titul kandidáta věd z oboru astrofyziky v roce 1965 a v roce 1970 získal doktorát v témže oboru.

V letech 19741990 působil jako vedoucí Oddělení relativistické astrofyziky v Ústavu kosmických výzkumů Akademie věd Sovětského svazu. V letech 19911993 byl vedoucím Oddělení teoretické astrofyziky v Lebeděvově ústavu v Moskvě a též působil jako profesor na Moskevské státní univerzitě. Od roku 1994 přesídlil do Dánska, kde je ředitelem Centra teoretické astrofyziky Kodaňské univerzity a rovněž je profesorem astrofyziky na Observatoři Kodaňské univerzity (od roku 1991). Roku 1998 byl zvolen za člena Královské astronomické společnosti.

Prof. Novikov je ženatý s Eleonorou Kotok se kterou má dvě děti – Elenu a Dimitrije.

Publikační činnost

Prof. Novikov je autorem velkého množství vědeckých článků z oblasti relativistické astrofyziky, především teorie gravitačního kolapsu, procesů kolem černých děr a předpovědi reliktního záření. Je též autorem či spoluautorem 15 odborných knih z kosmologie a astrofyziky, z nichž nejvýznamnější napsal s akademikem Zeldovičem:

  • J. B. Zeldovič, I. D. Novikov: Relativistic Astrophysics, Vol. 1: Stars and Relativity. Dover Publications, New York 1996.
  • J. B. Zeldovič, I. D. Novikov: Relativistic Astrophysics, Vol. 2: The Structure and Evolution of the Universe. University of Chicago Press, Chicago 1971.

Vedle odborné literatury napsal též skvělé populárně naučné knihy:

  • I. D. Novikov: Černé díry a vesmír. Mladá fronta, Praha 1989.
  • I. D. Novikov: The river of time. Cambridge University Press, Cambridge 1998.
  • I. D. Novikov: Il ritmo del tempo. Di Renzo Editore, Řím 2006.

a biografii

  • A. S. Šarov, I. D. Novikov: E. Hubble, Life and Work. Cambridge University Press, 1992.

Literatura

  • V. Kopecký Jr.: Není to fantazie, je to vážná fyzika - rozhovor s prof. Igorem Novikovem. Astropis Speciál 1998, str. 10–11.

Externí odkazy