Humpolecká vrchovina
V tomto článku prozkoumáme Humpolecká vrchovina, téma, které upoutalo pozornost odborníků i fandů. S bohatou a složitou historií je Humpolecká vrchovina bodem zájmu v různých oblastech, od vědy a techniky po kulturu a společnost. V průběhu let podnítil Humpolecká vrchovina významné debaty, kontroverze a pokroky a hrál klíčovou roli ve způsobu, jakým chápeme a prožíváme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku se blíže podíváme na různé aspekty Humpolecká vrchovina, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad a jeho význam v dnešním světě.
| Humpolecká vrchovina | |
|---|---|
 Křemešník | |
| Nejvyšší bod | 769 m n. m. (Křemešník) |
| Rozloha | 577 km² |
| Nadřazená jednotka | Křemešnická vrchovina |
| Sousední jednotky | Pacovská pahorkatina, Želivská pahorkatina, Světelská pahorkatina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda, Brtnická vrchovina[1] |
| Podřazené jednotky | Melechovská vrchovina, Humpolecká kotlina, Herálecká vrchovina, Jeníkovská vrchovina, Vyskytenská pahorkatina, Čeřínek, Křemešník |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | žula |
| Souřadnice | 49°24′11″ s. š., 15°19′44″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-1D |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Humpolecká vrchovina je geomorfologický podcelek Křemešnické vrchoviny, jejíž východní část tvoří. Plochou vrchovinu tvoří žuly a jejich plášť. Střední výška činí 580,2 m. V severní části se nacházejí dva hřbety – hrásti, mezi nimiž leží Humpolecká kotlina. Jižní část má pahorkatinný reliéf, nad nějž vystupují hrásti Křemešníku (769 m) a Čeřínku (762 m).[2] Pro žulové oblasti jsou typické formy zvětrávání a odnosu žuly, kryogenní tvary (kryoplanační terasy).[3]
Okrsky
- Melechovská vrchovina
- Humpolecká kotlina
- Herálecká vrchovina
- Jeníkovská vrchovina
- Vyskytenská pahorkatina
- Čeřínecká vrchovina
- Křemešník[4]
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 217.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 43.
