Brtnická vrchovina

V současnosti je Brtnická vrchovina tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Brtnická vrchovina stal relevantním tématem, které přímo ovlivňuje každodenní životy lidí. Od svého dopadu na globální ekonomiku až po svůj vliv na společnost se Brtnická vrchovina stal bodem zájmu pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty Brtnická vrchovina a jak se v průběhu let vyvíjel.

Brtnická vrchovina
Velký Špičák
Velký Špičák
Nejvyšší bod734 m n. m. (Špičák)
Rozloha1132[1] km²
Nadřazená jednotkaKřižanovská vrchovina
Sousední
jednotky		Bítešská vrchovina, Humpolecká vrchovina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda, Dačická kotlina, Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina[2]
Podřazené
jednotky		Třešťská pahorkatina, Špičák, Kosovská pahorkatina, Puklická pahorkatina, Zašovský hřbet, Řehořovská pahorkatina, Čechtínská vrchovina, Markvartická pahorkatina, Starohobzská vrchovina, Otínská pahorkatina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyrula
PovodíJihlava
Souřadnice49°18′40″ s. š., 15°30′40″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIC-5B
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brtnická vrchovina je geomorfologický podcelek Křižanovské vrchoviny rozkládající se na území okresu Jihlava. Jde o plochou vrchovinu, kterou tvoří krystalické břidlice (převažují ruly) s hlubinnými vyvřelinami. Nadmořská výška činí 578,4 m. Povrch tvoří dlouhé hřbety oddělené podélnými sníženinami. V severní části jsou hřbety ve směru sever–jih v příčném profilu výrazně nesouměrné. Mřížovitá říční síť s údolím řeky Jihlavy. Nejvyšším bodem je Velký Špičák (733 m) ležící ve stejnojmenném okrsku.[3] Nejnižším místem je koryto řeky Jihlavy v nadmořské výšce 415 metrů.[1] Podloží se skládá z moldanubika (pararula, svor, ortorula, migmatit, amfibolit), moldanubického plutonu (žula) a třebíčského plutonu (žula a syenit).[1]

Okrsky

[4]

Reference

  1. ↑ a b c BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Brtnická vrchovina, s. 89–91. 
  2. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87. 
  3. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 125. 
  4. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.