Tento článek se bude zabývat problémem Jihlavsko-sázavská brázda, který je dnes stále aktuálnější. Od svého vzniku vzbuzuje Jihlavsko-sázavská brázda velký zájem v různých sektorech a vyvolává debaty a kontroverze o svém sociálním, ekonomickém a kulturním dopadu. V tomto smyslu je nezbytné do hloubky analyzovat různé aspekty související s Jihlavsko-sázavská brázda a také jeho důsledky na globální úrovni. Stejně tak se bude snažit nabídnout ucelenou a objektivní vizi tohoto tématu a poskytnout klíčové informace, které čtenáři umožní pochopit jeho důležitost a rozsah v dnešní době.
Jihlavsko-sázavská brázda | |
---|---|
Nejvyšší bod | 567 m n. m. (Kázek) |
Nadřazená jednotka | Hornosázavská pahorkatina |
Sousední jednotky | Humpolecká vrchovina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Bítešská vrchovina, Brtnická vrchovina |
Podřazené jednotky | Pohledská pahorkatina, Dobronínská pánev, Beranovský práh, Jeclovská sníženina, Jihlavská kotlina, Štocký stupeň |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Povodí | Jihlava, Sázava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-2D |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jihlavsko-sázavská brázda je geomorfologický podcelek Hornosázavské pahorkatiny rozkládající se na území okresu Jihlava. Nachází se v jižní části Hornosázavské pahorkatiny. Zaujímá rozlohu 243 km²[1] v průměrné nadmořské výšce 500,5 m n. m.[2] Tvoří ji ruly a migmatity.[3] Nejnižší místo se nachází v korytě řeky Sázavy v nadmořské výšce 420 metrů.[1] Podloží tvoří moldanubikum (pararula a migmatit), neogén (štěrk) a kvartér (spraš a sprašová hlína).[1] Nejvýraznější ohraničení se nachází na západní straně, je zvýrazněno zlomem. Dno je mírně zvlněné a vyplňuje jej holorovina a pediplén. Neogenní usazeniny jsou pozůstatkem mělkého průtočného jezera. Jádro tvoří sníženina Dobronínská pánev.[1]