V dnešním světě je Hrách setý tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí ve všech koutech planety. Ať už kvůli svému historickému významu, své relevanci v současné společnosti nebo jejímu dopadu na budoucnost, Hrách setý je téma, které nenechá nikoho lhostejným. V průběhu let byl Hrách setý předmětem diskusí, rozsáhlých studií a podrobných analýz, které vyústily v širokou škálu názorů a pohledů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hrách setý, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní vliv, s cílem osvětlit téma, které nadále vyvolává zájem a zvědavost po celém světě.
![]() | |
---|---|
![]() Hrách setý (Pisum sativum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Rod | hrách (Pisum) |
Binomické jméno | |
Pisum sativum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrách setý (Pisum sativum) je hospodářsky významná rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Hrách je jednoletá, popínavá rostlina se sbíhavými a prorostlými listy. Kvete od dubna do října. Plody jsou lusky, obsahují dužnatá semena zvaná hrášky. Nezralé hrášky či celé lusky se používají jako zelenina (hrášek), zralá semena (hrách) se používají jako luštěnina. Původem je z východního Středomoří. Jinak se pěstuje na polích, kde jen velmi zřídka zplaňuje.
Hrách je důležitá luštěnina, pěstuje se hlavně kvůli chutným plodům, které obsahují vitamíny (hlavně skupiny B). Ve větším množství obsahuje také minerální látky, zvláště fosfor a draslík, ale i vápník a hořčík.
Hrách je rostlina původem ze Středomoří, která se během neolitické revoluce rozšířila po celé Evropě. V Česku patří k nejstarším doloženým pěstovaným rostlinám.[1]
Hrách má hypogeické klíčení (dělohy zůstávají pod zemí) a proto musí mít hlubší výsev.[2][3][4]
Lodyha je poléhavá a dlouhá až 2 metry. Je dělena uzlinami (nody) na články (internodia). Kořen je silný, kůlový a větvený, bývá dlouhý až 1 metr. Listy jsou sudozpeřené s úponky a palisty na bázi řapíků. Existují odrůdy i lichozpeřené, s mnoha lístky nebo bez lístků, tehdy jsou lístky přeměněné v úponky. Květenství je hrozen rostoucí z úžlabí řapíků. Květ je pětičetný, má srostlý zelený kalich a bílou nebo fialovou korunu tvořenou pavézou, dvěma křídly a člunkem srostlým ze dvou lístků.V květu je deset dvoubratrých tyčinek (9+1) a svrchní semeník s bliznou.
Plod je lusk se dvěma chlopněmi, semena přirůstají k hřbetní straně lusku ve dvou řadách poutkem (pupek na semeni). Semeno má průsvitné osemení se zásobními látkami (22 % dusíkatých látek, 50 % škrobu).[2][5]
Hrách má dva poddruhy:
Dělají se z něj směsky a senáž. Květ má červenofialový, na palistech má antokyanovou skvrnu (červenofialové zbarvení). Dělí se podle barvy listů – vegetativní a podle barvy květu – generativní. Semena jsou skvrnitá, zbarvená do tmavě hnědofialové.[2][3][5]
Neutrální půda (pH 6,5), střední a lehčí nezaplevelené půdy. Musí se sít nejméně 3 km od pozemku s hrachem v předchozím roce (kvůli chorobám a škůdcům, např. zrnokaz hrachový.[3][5]