Kořenová zelenina

Kořenová zelenina je zelenina (v nejširším slova smyslu i skupina rostlin) pěstovaná pro své podzemní části – kořeny, hlízy nebo bulvy, které jsou využívané jako potrava či krmivo. Nejznámější a nejrozšířenější kořenovou zeleninou je mrkev, petržel kořenová, křen, atd.

Kořenová zelenina je podzemní část rostliny, která se používá jako zelenina. Pěstuje se kvůli kořenům, kořenovým hlízám a bulvám. U některých druhů (petržel, celer) se využívají také listy (nať). Má vysokou dietetickou hodnotu a léčivé účinky na lidský organismus. Patří k nejstarším v Česku pěstovaným druhům zeleniny. Kořenová zelenina je bohatým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny, éterických olejů a jiných pro člověka důležitých látek. Proto je pro naši výživu nepostradatelná.

Kořenová zelenina byla před rozšířením brambor během 19. století důležitou součástí stravy lidových i elitních vrstev. Jan Evangelista Krbec ve svém Malém zelináři z roku 1841 uvádí řepu^{[pozn. 1]} a mrkev jako nejužitečnější druhy zeleniny hned po zelí, a podle botanika Adama Maurizia vytlačili brambory v evropské kuchyni nejméně čtyřicet druhů kořenové zeleniny. Recept na kolník (tuřín) s kaštany se objevuje u M. D. Rettigové, na konci 19. století se tuřín také připravoval jako slavností, nákladné, jídlo o svátcích a poutích – na másle, se sirupem a kořením včetně šafránu. Kořenová zelenina se často ukládala na zimu do zásoby nebo kvasila, v dobách nouze se s ní nastavoval chléb.^[1]

• Listová zelenina
• Plodová zelenina
• Košťálová zelenina
• Cibulová zelenina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kořenová zelenina na Wikimedia Commons