Šafrán (koření)

V dnešním světě se Šafrán (koření) stal tématem obecného zájmu, které zasahuje do různých oblastí společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu, Šafrán (koření) upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Šafrán (koření), analyzujeme jeho historický význam, jeho současné implikace a budoucí projekci. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a zdrojů informací se snažíme toto téma osvětlit a poskytnout čtenáři širokou a všestrannou vizi, aby porozuměl jeho významu v dnešní době.

Pravý šafrán
Nepravý šafrán

Šafrán je koření vyráběné od starověku ze sušených čnělek květů šafránu setého. Kromě nahořklé chuti dodává pokrmům jasně žlutou barvu.

V každém květu šafránu setého jsou tři nitkovité, 2 až 3 centimetry dlouhé purpurově hnědé čnělky (někdy nesprávně nazývané blizny), které se sklízejí ručně, odštípnutím. Neexistuje žádný stroj, který by jakkoliv ulehčil sběr čnělek, a tento fakt, společně s malým množstvím takto získaného koření (přes 100 000 čnělek váží jen asi 1000 g), je důvodem vysoké ceny šafránu. Šafrán je tudíž koření vzácné a drahé, již velmi dlouhou dobu nejdražší na světě[1], odtud pak plyne úsloví „je toho jako šafránu“. Kilogram pravého šafránu stojí 5000 amerických dolarů či více.[2]

Jako levnější náhrada se někdy používá nepravý (také „turecký“) šafrán, sušené korunní plátky světlice barvířské popřípadě kořen kurkumovníku. Šafránové blizny bývaly míchány se sušenými okvětními plátky měsíčku lékařského. Pančování šafránu bývalo v minulosti tvrdě trestáno, někdy dokonce i oběšením.

Původ a použití

I když stále panují pochybnosti o původu tohoto koření,[3] pochází šafrán z Íránu.[4] Za pravděpodobnou oblast původu jsou považovány také Řecko[3] a Mezopotámie.[4] Harold McGee[5] uvádí, že šafrán setý byl domestikován v Řecku či jeho okolí během doby bronzové.

S používáním šafránu se nejčastěji setkáme v arabské a indické kuchyni. V Evropě ho lze najít v některých receptech kuchyně španělské, italské a francouzské. Šafrán se používá v mleté podobě, sušené květy lze rozmlít buď v mlýnku, nebo rozdrtit pomocí hmoždíře.Typicky se šafrán přidává především do rýže, která tak získá charakteristickou žlutou barvu. Ta je typická například pro španělský pokrm paella. Kromě toho se se šafránem lze setkat též v receptech na omáčky, polévky, dipy či dortové krémy.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ World's COSTLIEST spice blooms in Kashmir . Rediff . Dostupné online. 
  2. ↑ MONKS, Keiron. Iran's homegrown treasure: the spice that costs more than gold. CNN. 3 September 2015. Dostupné online . 
  3. ↑ a b GRESTA, F.; LOMBARDO, G. M.; SIRACUSA, L.; RUBERTO, G. Saffron, an alternative crop for sustainable agricultural systems. A review. Agronomy for Sustainable Development. 2008, s. 95–112. Dostupné online. doi:10.1051/agro:2007030. 
  4. ↑ a b GHORBANI, R.; KOOCHEKI, A. Sustainable Agriculture Reviews. Redakce Lichtfouse Eric. : Springer, 2017. ISBN 978-3-319-58679-3. doi:10.1007/978-3-319-58679-3. Kapitola Sustainable Cultivation of Saffron in Iran, s. 170–171. 
  5. ↑ Harold McGee. On Food and Cooking, 2004 edition, pg 422. Scribner, New York, NY,
  6. ↑ Šafrán: vše co potřebujete vědět. AZ-recepty.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu šafrán na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.