Ve světě Histologie je možné objevovat a prozkoumávat nekonečné aspekty. Od svých počátků až po svou relevanci dnes, Histologie upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už svým vlivem na populární kulturu, svým dopadem na společnost nebo svou důležitostí v dobách minulých, Histologie nadále podněcuje zájem a vyvolává debatu. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Histologie, prozkoumáme jeho různé aspekty a odhalíme jeho význam v současném kontextu. Od svého vývoje v průběhu let až po jeho roli v životech lidí, Histologie je téma, které si zaslouží být analyzováno z různých perspektiv, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.
Histologie (z řečtiny: histos = tkáň, logos = nauka) je vědní disciplína, která se zabývá studiem mikroskopické struktury živočišných tkání (rostlinné tkáně – pletiva – jsou také zkoumány histologicky) a orgánů mnohobuněčných organismů. Je předmětem studia na přírodovědeckých a lékařských fakultách.
Z praktických důvodů se rozděluje na obecnou a speciální histologii. Obecná histologie je nauka o struktuře základních typů tkání. Je k ní přiřazována rovněž cytologie – nauka o buňce. Speciální histologie, jinak také mikroskopická anatomie je věda studující mikroskopickou stavbu jednotlivých orgánů.
Příbuzné a související obory:
Rozvoj histologie by nebyl možný bez vynálezu světelného mikroskopu; v současnosti je získávání dalších poznatků umožněno díky mikroskopům elektronovým. S rozvojem histologie muselo dojít i k vytvoření a zdokonalování mnoha technik fixace a barvení vzorků. Živočišné tkáně totiž nelze zkoumat v nativním stavu, rozkladné procesy, které začínají prakticky ihned po smrti buňky, totiž nenávratně ničí původní strukturu tkáně.
Odborníci trénovaní v histologických technikách, řezání a barvení tkání jsou histologičtí technologové (anglicky Histologic Technicians, HT). Jejich oborem je histotechnologie.
Histologický artefakt je struktura, která chybí v živých tkáních, ale objevila se během přípravy histologického preparátu. Např. během barvení, montování v entellanu, apod. Histologický technolog se vždy snaží vznik artefaktů minimalizovat.
V medicíně našla histologie své využití při zkoumání patologických změn tkáně (zhoubné bujení). Pomocí histochemických technik lze prokázat přítomnost látek (např. enzymů) v buňkách a tkáních a lépe tak porozumět chemickým procesů v živém organismu.