Hildegarda

V dnešním světě se Hildegarda stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost podnítil Hildegarda zvědavost a debaty v různých oblastech. V průběhu historie hrál Hildegarda zásadní roli v různých kulturách a postupem času se vyvíjel a přizpůsoboval se potřebám a požadavkům každé doby. V tomto článku prozkoumáme původ, vliv a dopad Hildegarda, stejně jako jeho význam dnes a jeho projekci do budoucna.

Tento článek je o franské královně. O ženském křestním jménu pojednává článek Hildegarda (jméno).
Hildegarda
Narození758
Švábsko
Úmrtí30. dubna 783 (ve věku 24–25 let)
Thionville
Místo pohřbeníopatství svatého Arnulfa z Met
ChoťKarel I. Veliký (771–783)[1][2][3][4]
DětiKarel Mladší[5]
Pipin Italský[6]
Rotruda[7]
Ludvík I. Pobožný[8][3]
Gisela[9]
Berta[10]
… více na Wikidatech
RodičeGerold z Anglachgau[1] a Emma Alamanská[1]
PříbuzníGerold Alamanský[11], Erbio[11], Hadrian Orleánský[11], Erich Furlanský[11] a Oldřich I. z Argengau[11] (sourozenci)
Funkcefranský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hildergarda (asi 758 – 30. dubna 783) byla franská královna, druhá manželka Karla Velikého a matkou Ludvíka Pobožného. O jejím životě se dochovalo jen málo informací, protože stejně jako ostatní manželky Karla Velikého byly pozoruhodné pouze v politickém prostředí v němž soudobí kronikáři zaznamenávali jen jejich původ, svatbu, smrt a roli matky královských potomků.[12]

Život

Hildegarda byla dcera Gérolda Iera (zemřel kolem 784), franského hraběte v Kraichgau a Anglachgau na horním Rýnu a jeho manželky Emy (zemřela 798).

Ve věku přibližně třináct let, v roce 771, se stala druhou manželkou Karla Velikého.[pozn. 1] V manželství s Karlem Velikým měla devět dětí, mezi nimi Karla Mladšího a Ludvíka Zbožného, ​​budoucího císaře říše římské. Hildegardini předkové pocházeli z Alamannie a tak pro Karla Velikého manželství mělo zásadní vliv na jeho postavení v zemích Alamanů východně od Rýna, které patřily jeho zesnulému bratrovi Karlomanovi I.

Hildegarda svého manžela doprovázela na jeho cestách. Při cestě do Lombardie (773–774) byla přítomna obléhání Pavie, kde porodila dceru Adelaide, která zemřela na zpáteční cestě přes Alpy. Během výpravy proti Córdobskému emirátu v roce 778 porodila dvojčata, Louisu a Lothaire, v paláci Chasseneuil v Akvitánii.

Během cesty do Říma v letech 780–781 nabídla papeži Hadriánu I. kryt oltáře v kostele sv. Petra. Během oslavy Velikonoc, 15. dubna 781 nechal Karel Veliký papežem korunovat svého syna Ludvíka, králem Akvitánie a třetího syna Pipina králem Itálie.

Hildegarda zemřela ve věku dvaceti pěti let v císařské rezidenci Thionville po devátém porodu, krátce po narození své dcery Hildegardy. Byla pohřbena v opatství Saint-Arnould v Metach, pohřebišti rodiny Karla Velikého. Karel Veliký se znovu oženil s Fastradou, pět měsíců po smrti Hildegardy.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Franský učenec Einhard popisuje Himiltrudu jako konkubínu Karla Velikého. Oproti tomu historici Pierre Riche v díle The Carolingians[13] a Lewis Thorpe v díle Two Lives of Charlemagne[14] popisují Himiltrudu, jako první manželku Karla Velikého, čímž mění pořadí jeho následujících manželek. Hildegarda je proto někdy označována jako třetí manželka Karla Velikého.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hildegarde de Vintzgau na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Карл Великий. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIVa.
  3. ↑ a b Kindred Britain.
  4. ↑ Dostupné online. .
  5. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  6. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  7. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  8. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  9. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  10. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  11. ↑ a b c d e Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  12. ↑ HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. : Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-023207-5. (německy) 
  13. ↑ RICHE, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. : University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 86. (anglicky) 
  14. ↑ THORPE, Lewis. Einhard and Notker The Stammerer: Two Lives of Charlemagne. : Penguin Books Dostupné online. S. 216. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Hildegarda na Wikimedia Commons
Královny Itálie