Hans van den Broek
Téma Hans van den Broek je tématem, které vyvolává debatu a zájem již dlouhou dobu. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Hans van den Broek předmětem studia, analýzy a diskuse v různých oblastech znalostí. S vývojem společnosti a technologickým pokrokem nabyla role Hans van den Broek nové dimenze a získala různé významy. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Hans van den Broek a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam ve vědecké oblasti zůstává Hans van den Broek zajímavým tématem, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky.
| Hans van den Broek | |
|---|---|
 | |
| Ministr zahraničních věcí Nizozemska | |
| Ve funkci: 4. listopadu 1982 – 3. ledna 1993 | |
| Předchůdce | Dries van Agt |
| Nástupce | Peter Kooijmans |
| Evropský komisař pro vnější vztahy | |
| Ve funkci: 6. ledna 1993 – 15. září 1999 | |
| Předchůdce | Frans Andriessen |
| Nástupce | Leon Brittan |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťanská lidová strana (do 1980) Křesťanskodemokratická výzva (od 1980) |
| Narození | 11. prosince 1936 Paříž,  Francie |
| Úmrtí | 22. února 2025 (ve věku 88 let) Bussum |
| Národnost | nizozemská |
| Choť | Josée van Schendel (od 1966) |
| Rodiče | Henricus Johannes van den Broek a Maria Alberta Antonia Roest |
| Děti | Caroline van den Broek Marilène Oranžsko-Nasavská, van Vollenhoven |
| Příbuzní | Maurits Oranžsko-Nasavský, van Vollenhoven (zeť) |
| Alma mater | Utrechtská univerzita (do 1965) |
| Zaměstnání | právník |
| Profese | advokát, politik a diplomat |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velkokříž Řádu Isabely Katolické (1985) Řád kříže země Panny Marie 2. třídy (2001) medaile Roberta Schumana (2002) Komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy Polské republiky (2014) Řád svobody Slovinské republiky |
| Commons | Hans van den Broek |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hans van den Broek (11. prosince 1936 Paříž[1] – 22. února 2025) byl nizozemský politik a bývalý evropský komisař.
Život a související politická činnost
Vystudoval práva, kterým se plně věnoval v letech 1965 až 1968 v advokátní kanceláři Blom & Dutilh v Rotterdamu, poté pracoval ve vedoucích funkcích v různých firmách.[1][2] Po vstupu do Katolické lidové strany se stal v letech 1970 až 1974 členem městského zastupitelstva v Rhedenu.[2] Členem dolní komory (Tweede Kamer) nizozemského parlamentu byl od 12. října 1976 do 11. září 1981, poté od 16. září 1982 do 4. listopadu 1982, od 3. června 1986 do 14. července 1986 a od 14. září 1989 do 7. listopadu 1989.[2] Relativně krátká trvání výkonu poslanecké funkce souvisejí s existencí klouzavého mandátu. Od září 1981 do listopadu 1982 byl státním tajemníkem pro evropskou spolupráci na nizozemském ministerstvu zahraničních věcí, přičemž vedení ministerstva převzal 4. listopadu 1982 a vedl ho do 3. ledna 1993.[2] V lednu 1993 se stal členem Evropské komise odpovědným za vnější vztahy, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a rozšíření, od ledna 1995 bylo portfolio eurokomisaře rozšířeno, a tak se van den Broek stal evropským komisařem odpovědným za vnější vztahy se střední a východní Evropou, bývalým Sovětským svazem, Tureckem, Kyprem, Maltou a dalšími evropskými zeměmi, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, ochranu lidských práv, zahraniční diplomatické mise a rozšíření Evropské unie.[1] V březnu 1999 na funkci eurokomisaře rezignoval, nahrazen byl 17. září 1999. Za mimořádné zásluhy jmenovala královna Beatrix van den Broeka 28. února 2005 do čestné funkce státního ministra (Minister van Staat).[3]
Jako člen ministerské trojky Evropských společenství se účastnil jednání, která měla vyřešit začínající jugoslávskou krizi. Evropská společenství reprezentoval také na Brionech, kde byla Brionskou deklarací mimo jiné zastavena Desetidenní válka ve Slovinsku.
Vyznamenání
rytíř Řádu Božího hrobu jeruzalémského – Vatikán, 1981
velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie, 6. února 1984
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 12. října 1984
velkodůstojník Řádu dubové koruny – Lucembursko, 30. května 1985
velkodůstojník Řádu Leopolda II. – Belgie, 15. září 1986
rytíř velkokříže Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 17. září 1987
velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1989
velkokříž Řádu za zásluhy – Portugalsko, 2. října 1989
Zlatý kříž Řádu za věrnost a zásluhy – Nizozemsko, 1990
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Francie, 1999
komandér Řádu nizozemského lva – Nizozemsko, 25. února 2005
velkodůstojník Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 10. srpna 2014[4][5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans van den Broek na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Global Leadership Foundation. Hans van den Broek: Minister of State . C2005 . . (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Europees Parlement Bureau Nederland, Parlementair Documentatie Centrum. Mr. H. van den Broek . . . (nizozemsky)
- ↑ Ministerie van Algemene Zaken. Ministers van Staat: Mr. H. van den Broek . . . (nizozemsky)
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 23 kwietnia 2014 r. o nadaniu orderów i odznaczeń. prawo.sejm.gov.pl . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11.
- ↑ Hans van den Broek honoured by Poland. haga.msz.gov.pl . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans van den Broek na Wikimedia Commons - (nizozemsky) Fotografie a informace In Europees Parlement Bureau Nederland, Parlementair Documentatie Centrum. Mr. H. van den Broek . . . (nizozemsky)
