Granulom

V tomto článku se bude téma Granulom zabývat vyčerpávajícím způsobem, analyzovat jeho hlavní aspekty a zabývat se různými pohledy, které na tuto záležitost existují. Granulom je téma, které vyvolalo velký zájem jak v akademické obci, tak ve společnosti obecně, a to díky své relevanci a dopadu v různých oblastech. Na těchto stránkách bude Granulom zkoumán z různých přístupů s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Prohlédnutím různých zdrojů a předložením konkrétních případů bude čtenáři poskytnuto široké pochopení Granulom a jeho důsledků dnes.

Histopatologický obrázek tuberkulózního granulomu v plicích

Granulom neboli granulomatózní zánět je zvláštní typ chronického zánětu, při kterém převažují v zánětlivém výpotku aktivované makrofágy epiteloidního vzhledu a lymfocyty a ojedinělé plasmatické buňky. Epiteloidní makrofágy se mohou často spojovat a vytvářet tak mnohojaderné buňky různé velikosti. Typickým příkladem granulomatózního zánětu jsou infekce vyvolané mykobaktériemituberkulóza.

Dělení granulomů dle patogeneze

  1. Granulomy z cizích těles – jsou způsobeny proniknutím cizího tělesa do organismu. Jedná se o látky nemající antigenní povahu, neprovokují tedy imunitní reakci. Mezi cizí tělesa patří extracelulární lipidy, různé polymery, keratin, křemičité sloučeniny.
  2. Imunitní (infekční) granulomy – jsou vyvolány bakteriemi, často intracelulárními mikroorganismy. Nejčastěji se jedná o infekce bakteriemi rodu Mycobacterium, Actinomyces, Nokardia, Pseudomonas, Yersinia, Salmonella, Chlamydia, Treponema, Klebsiella. Dále se na tvorbě granulomů podílí celá řada parazitů (Toxoplasma gondii, Schistosoma spp., Toxocara spp., atd.)

Použitá literatura

  • Halouzka, R., Jelínek, F., 1996. Obecná veterinární patologie. Ediční středisko VFU, Brno, 161 pp.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Granulom na Wikimedia Commons