Georg Henrik von Wright

Dnes chceme mluvit o Georg Henrik von Wright. _Var1 je téma, které v poslední době nabylo na aktuálnosti, vyvolalo debaty a vyvolalo zájem v různých sektorech společnosti. Od svého vzniku si Georg Henrik von Wright získal pozornost odborníků, vědců a dokonce i široké veřejnosti díky svému dopadu a relevanci v různých oblastech. V tomto článku se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Georg Henrik von Wright, prozkoumáme jeho historii, současnou důležitost a důsledky, které má pro budoucnost. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na věc s cílem nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto vzrušujícího tématu.

Georg Henrik von Wright
Georg Henrik von Wright (1972)
Georg Henrik von Wright (1972)
Narození14. června 1916
Helsinky
Úmrtí16. června 2003 (ve věku 87 let)
Helsinky
Alma materHelsinská univerzita
Švédské normální lyceum
Povolánífilozof, vysokoškolský učitel a spisovatel
ZaměstnavateléHelsinská univerzita
Univerzita v Cambridgi
Cornellova univerzita
Oceněníkomandér Řádu finského lva (1953)
komandér 1. třídy Řádu finského lva (1964)
Svenska Akademiens Finlandspris (1968)
Komtur velkokříže Řádu finského lva (1979)
Tollanderova cena (1987)
… více na Wikidatech
RodVon Wright
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Henrik von Wright (14. června 1916 – 16. června 2003) byl finsko-švédský filozof, představitel analytické filozofie, profesor na univerzitě v Cambridge.

Věnoval se tématu modální logiky a deontické logiky. Byl též odborníkem na dílo Ludwiga Wittgensteina, byl editorem některých jeho spisů. V oblasti politické filozofie prezentoval skeptický pohled na technologický pokrok. Svá díla psal anglicky, finsky, švédsky i německy, jeho mateřštinou byla švédština, narodil se totiž ve švédské komunitě ve Finsku, jméno von Wright pochází od skotských předků. Roku 2003 byl v hlasování organizovaném veřejnoprávní televizí YLE zvolen 53. největším Finem historie. Roku 1993 získal Literární cenu Selmy Lagerlöfové.

Bibliografie

  • The Logical Problem of Induction (1941)
  • Den logiska empirismen (1945)
  • Über Wahrscheinlichkeit (1945)
  • An Essay in Modal Logic (1951)
  • A Treatise on Induction and Probability (1951)
  • Deontic Logic (1951)
  • Tanke och förkunnelse (1955)
  • Logical Studies (1957)
  • Logik, filosofi och språk (1957)
  • The Varieties of Goodness (1963)
  • Norm and Action (1963)
  • The Logic of Preference (1963)
  • Essay om naturen, människan och den vetenskaplig-tekniska revolutionen (1963)
  • An Essay in Deontic Logic (1968)
  • Time, Change and Contradiction (1969)
  • Tieteen filosofian kaksi perinnettä (1970)
  • Explanation and Understanding (1971)
  • Causality and Determinism (1974)
  • Handlung, Norm und Intention (1977)
  • Humanismen som livshållning (1978)
  • Freedom and Determination (1980)
  • Wittgenstein (1982)
  • Philosophical Papers I-III (1983–1984)
  • Filosofisia tutkielmia (1985)
  • Vetenskapen och förnuftet (1986)
  • Minervan Pöllö (1991)
  • Myten om framsteget (1993)
  • The Tree of Knowledge (1993)
  • Att förstå sin samtid (1994)
  • Six Essays in Philosophical Logic (1996)
  • Viimeisistä ajoista. Ajatusleikki (1997)
  • Logiikka ja humanismi (1998)
  • In the Shadow of Descartes (1998)
  • Mitt liv som jag minns det (2001)

Překlad

Humanizmus ako životný postoj : výber z diela. Bratislava, Kalligram 2001. Vysvětlování a rozumění. Praha, Filosofia 2014.

Externí odkazy