V dnešním světě se Friedrich Fromm stal relevantním problémem, který ovlivňuje různé sektory společnosti. Od svého vzniku vyvolal Friedrich Fromm řadu diskuzí a debat, které upoutaly pozornost odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Friedrich Fromm, analyzujeme jeho původ, vývoj a dopady v různých oblastech. Budeme se také zabývat různými názory a pohledy, které existují kolem Friedrich Fromm, a také možnými řešeními nebo opatřeními navrženými k řešení problémů, které představuje. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na Friedrich Fromm s cílem podpořit informovanou a obohacující debatu na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Friedrich Fromm | |
---|---|
![]() | |
Narození | 8. října 1888 Charlottenburg |
Úmrtí | 12. března 1945 (ve věku 56 let) Brandenburg-Görden Prison |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Povolání | voják a odbojář |
Ocenění | velkokříž Řádu bílé růže (1942) Rytířský kříž Železného kříže Vojenský záslužný kříž 3. třídy |
Děti | Helga Heinke |
Funkce | náčelník výzbroje armády a velitel Záložní armády (1939–1944) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Fromm (8. října 1888 Charlottenburg – 12. března 1945 Brandenburg an der Havel) byl německý armádní důstojník, vrchní velitel rezervní armády (Ersatzheer). Držitel Rytířského kříže Železného kříže, byl popraven (i přes nepřímou účast) za neúspěšný atentát na Hitlera z 20. července, který provedl Claus Schenk von Stauffenberg. Jeho poslední slova před popravčí četou byla: Zemřu, protože to bylo nařízeno. Vždycky jsem chtěl jen to nejlepší pro Německo.[1]
údaje použity z: anglické Wikipedie-Friedrich Fromm