V dnešním článku budeme hovořit o František Machát, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Je důležité pochopit důležitost František Machát v našich životech a dopad, který může mít na náš každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s František Machát, od jeho historie až po současnou relevanci. Budeme také analyzovat názory odborníků na toto téma a různé názory, které na věc existují. Doufáme, že vám tento článek poskytne širší pohled na František Machát a pomůže vám porozumět jeho důležitosti v dnešním světě. Bez dalších okolků se pojďme ponořit do fascinujícího světa František Machát.
PhDr. František Machát | |
---|---|
![]() PhDr. František Machát | |
Narození | 25. prosince 1876 Horka nad Moravou ![]() |
Úmrtí | 22. dubna 1935 (ve věku 58 let) nebo 22. června 1935 (ve věku 58 let) Praha-Dejvice ![]() |
Povolání | pedagog, redaktor, geograf, středoškolský učitel, vysokoškolský učitel, kartograf a autor učebnic |
Funkce | ředitel školy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Machát (25. prosince 1876 Horka nad Moravou[1] – 22. dubna 1935 Praha-Dejvice[2]) byl český středoškolský profesor a autor učebnic v oboru zeměpisu a českých dějin, školních map[3] a glóbů.[4]
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Na Karlově univerzitě vystudoval dějepis a zeměpis. V letech 1901–1906 byl profesorem zeměpisu, dějepisu a těsnopisu na reálném gymnáziu v Náchodě. V letech 1907–1920 učil v Praze na karlínské reálce a gymnáziu v Žitné. Od roku 1917 až do své smrti byl ředitelem gymnázia Minerva, pozdějšího Gymnázia Elišky Krásnohorské. Byl také lektorem didaktiky zeměpisu na Přírodovědecké fakultě UK, členem státních komisí pro místní názvosloví atd.[5]
Je autorem učebnice zeměpisu pro střední školy a řady školních map. Podílel se jako redaktor na vzniku Ottova zeměpisného atlasu. Po vzniku Československé republiky byl spolu s Josefem Brunclíkem pověřen sestavením nového českého Školního zeměpisného atlasu. Tyto atlasy byly v roce 1937 aktualizovány Bedřichem Šalamonem a Karlem Kuchařem a byly na českých školách používány až doo roku 1949. Byl rovněž redaktorem Sborníku České společnosti zeměvědné.
Zemřel roku 1935 v Praze-Dejvicích. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Jeho pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.[6]
V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém se podílel spolu s Zdeňkem Wirthem na soupisu památek okresu Náchod (1910)