Dnes je Reálné gymnázium v Karlíně téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Ať už kvůli své historické relevanci, důležitosti v životech lidí nebo dopadu na svět, Reálné gymnázium v Karlíně upoutal pozornost velkého počtu lidí. Od svého vzniku až po vliv v různých oblastech Reálné gymnázium v Karlíně vyvolal debaty, protichůdné názory a nekonečný výzkum. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Reálné gymnázium v Karlíně a analyzujeme jeho význam, dopad a relevanci dnes. Kromě toho prozkoumáme, jak Reálné gymnázium v Karlíně ovlivnil společnost a jak je i nadále tématem zájmu mnoha.
Reálné gymnázium v Karlíně | |
---|---|
![]() | |
Informace | |
Zřizovatel | město Karlín |
Datum založení | 1874 |
Poloha | |
Město | Praha |
Adresa | Kollárova 5/271, Praha 8 - Karlín |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′25,76″ s. š., 14°26′57,3″ v. d. |
Obory vzdělání | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reálné gymnázium v Karlíně (Česká reálka v Karlíně, v letech 1941-1948 Reálné gymnasium Praha X. - Karlín) je bývalá střední škola v Praze 8 v ulici Kollárova. V budově sídlí Vyšší odborná škola ekonomická.
Reálka byla z rozhodnutí zastupitelů města Karlína založena roku 1874 v původní měšťanské škole. Pro novou školní budovu byl zakoupen pozemek mezi karlínským kostelem a svahem Vítkova. Stavbu podle projektu pražského architekta Antonína Bauma provedl karlínský stavitel Josef Blecha v období od 5. března 1875 do léta roku 1876.
Budovu tvořily dvě křídla - východní a jižní. Učebny ale byly navrženy tak, aby měly světlo buď z východu nebo severu a „byly uchráněny před letními vedry“.
Do ředitelského třípokojového bytu v prvním patře, vybaveného kuchyní, předsíní a příslušenstvím, vedlo ze dvora zvláštní postranní schodiště, po kterém bylo možné vstoupit do všech pater včetně půdy. Ve třetím patře se nacházel slavnostní sál, později přestavěný na školní kapli. Škola byla vybavena v té době nejmodernějším zařízením s dostatkem kabinetů a učeben a také sociálním příslušenstvím, napojeným na kašnu na nádvoří. Návštěva školy císařem Františkem Josefem I. 3. června 1880 přinesla kromě stipendií pro chudé žáky převedení školy pod státní správu.
Po vypuknutí první světové války museli někteří učitelé a studenti starší osmnácti let narukovat. Budova školy ale byla uchráněna stát se lazaretem, protože se při inspekci podařilo přesvědčit komisi, „že je pro tento záměr nevhodná, jelikož její chodby jsou studené a přizpůsobení místností účelům nemocnice by bylo velmi drahé.“
Po skončení války přibyl důraz na výuku tělesné výchovy. Pro ni byla k dispozici tělocvična a školní dvůr, na kterém se v zimních měsících zřizovalo kluziště, na Invalidovně se s vojenským souhlasem konaly školní hry, škola studentům rozdávala volné vstupenky na pražské plovárny, pořádala pro ně zimní výlety spojené s lyžováním a sáňkováním. V jubilejním 50. roce od založení školy studovalo na gymnáziu v 18 třídách 650 studentů.
Koncem druhé světové války, roku 1944, byla škola zavřena a někteří její učitelé a studenti byli totálně nasazeni v nacistickém Německu.
Roku 1967 přibyl na škole nově zavedený obor, který vedl ke vzniku Střední školy ekonomiky služeb. Tento nový obor ve škole převážil a větev gymnazijní se roku 1970 přestěhovala do libeňského gymnázia.[1]