Forza Italia (2013)
Forza Italia (2013) je téma, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu let se toto téma stalo aktuálním v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Existují různé názory na Forza Italia (2013), přičemž někteří jej považují za pozitivní, zatímco jiní to vidí jako problém. Je však důležité důkladně analyzovat všechny aspekty Forza Italia (2013), abyste pochopili jeho skutečný dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a zaměříme se na klíčové aspekty související s Forza Italia (2013) s cílem nabídnout kompletní a obohacující pohled na toto téma.
| Forza Italia | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | FI |
| Datum založení | 16. listopadu 2013 |
| Předseda | Antonio Tajani |
| Zakladatel | Silvio Berlusconi |
| Sídlo | Piazza San Lorenzo in Lucina 4, Řím |
| Předchůdce | Lid svobody |
| Ideologie | liberální konzervatismus[1] křesťanská demokracie[1] liberalismus[2] populismus[3][4] proevropanismus[5] |
| Politická pozice | středopravice[6] |
| Evropská strana | Evropská lidová strana[7] |
| Politická skupina EP | Evropská lidová strana[8] |
| Koalice | Středopravicová koalice |
| Stranické noviny | Il Mattinale |
| Počet členů | 106 000 (2015)[9] |
| Barvy | |
| Volební výsledek | 8,1 % (Volby 2022) |
| Oficiální web | forzaitalia.it |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Poslanecká sněmovna | 45/400
|
| Senát republiky | 17/200
|
| Evropský parlament | 10/76
|
| Regionální parlamenty | 70/897
|
| Guvernéři regionů | 4/21
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Forza Italia (překlad „Vzhůru Itálie“, „Vpřed Itálie“ nebo „Pojď Itálie“; FI) je italská středopravicová politická strana, jejíž ideologie zahrnuje prvky liberálního konzervatismu, křesťanské demokracie a liberalismu.
Od založení strany až do své smrti v červnu 2023 byl vůdcem a předsedou strany Silvio Berlusconi (bývalý trojnásobný premiér Itálie). V současnosti stranu dočasně vede její místopředseda a národní koordinátor Antonio Tajani (místopředseda vlády Giorgie Meloniové, ministr zahraničí a bývalý předseda Evropského parlamentu, 2017–2019). Mezi další přední členy patří Marta Fascina (poslankyně a někdejší partnerka Berlusconiho), stejně jako ministři Gilberto Pichetto Fratin, Anna Maria Bernini, Paolo Zangrillo a Elisabetta Casellati (přesedkyně Senátu, 2018-2022). Do svého odchodu ze strany roku 2019 byl druhým mužem FI guvernér Ligurie Giovanni Toti.
Strana Forza Italia, zformovaná z Lidu svobody (PdL) v roce 2013, je oživením zaniklé Forza Italia (FI), aktivní v letech 1994 až 2009, kdy byla sloučena s Národní aliancí (AN) a několika menšími stranami, čímž vznikl PdL. Současná Forza Italia je mnohem menší strana než původní PdL, který utrpěl tři ničivé rozkoly: oddělily se z něj strany Budoucnost a svoboda (2010), Bratři Itálie (2012) a Nová středopravice (2013). Ve všeobecných volbách v roce 2018 byla FI předstižena Ligou severu jako největší strana Středopravicové koalice a od roku 2019 zaostává v průzkumech veřejného mínění také za Bratry Itálie. Podpora FI v průzkumech dlouhodobě klesá a v současnosti činí asi osm procent.[8]
Od strany se v poslední době oddělila uskupení Cambiamo! (2019) a Coraggio Italia (2021).[10] Někdejší ministryně ve vládě Maria Draghiho Mara Carfagna a Mariastella Gelmini stranu opustily kvůli jejímu postoji vůči Draghimu a ruské invazi na Ukrajinu.[11][12]
FI je členem Evropské lidové strany (EPP).[7]
Současné vedení
- Předseda (Presidente): Silvio Berlusconi (od 2013)
- Místopředseda (Vicepresidente): Antonio Tajani (od 2018)
- Lídr v Poslanecké sněmovně: Paolo Barelli (od 2021)
- Lídryně v Senátu: Anna Maria Bernini (od 2021)
- Ministři ve vládě Maria Draghiho: Renato Brunetta (ministr pro veřejnou správu); Mariastella Gelmini (ministryně pro záležitosti regionů); Mara Carfagna (ministryně pro jih)
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | |||
| 2018 | 4 596 956 | 14.0 | 106/630
|
▲8 | ▼4. | Opozice[p 1] |
| 2022 | 2 278 217 | 8.1 | 45/400
|
▼ | ▼5. | Vláda |
Senát
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 2018 | 4 358 004 | 14.4 | 58/315
|
▼40 | ▼3. |
| 2022 | 2 279 802 | 8.3 | 18/200
|
▼ | ▼5. |
Evropský parlament
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 2014 | 4 614 364 | 16.8 | 13/73
|
▼16 | ▼3. |
| 2019 | 2 351 673 | 8.8 | 7/76
|
▼6 | ▼4. |
Regionální parlamenty
| Region | Rok | Hlasy | % | Mandáty | ± |
|---|---|---|---|---|---|
| Údolí Aosty | 2020 | V koalici s FdI | 0/35
|
||
| Piemont | 2019 | 161 137 | 8.4 | 3/51
|
|
| Lombardie | 2023 | 208 420 | 7.2 | 6/80
|
|
| Jižní Tyrolsko | 2023 | 1 625 | 0.6 | 0/35
|
|
| Tridentsko | 2023 | 4 680 | 2.0 | 0/35
|
|
| Benátsko | 2020 | 73 244 | 3.6 | 2/51
|
|
| Furlansko-Julské Benátsko | 2023 | 26 329 | 6.7 | 3/49
|
|
| Emilia-Romagna | 2020 | 55 317 | 2.6 | 1/50
|
|
| Ligurie | 2020 | 33 040 | 5.3 | 1/31
|
|
| Toskánsko | 2020 | V koalici s UDC | 1/41
|
||
| Marche | 2020 | 36 716 | 5.9 | 2/31
|
|
| Umbrie | 2019 | 22 991 | 5.5 | 1/21
|
|
| Lazio | 2023 | 130 368 | 8.4 | 3/51
|
|
| Abruzzo | 2019 | 54 223 | 9.0 | 3/31
|
|
| Molise | 2023 | 16 924 | 12.0 | 4/21
|
|
| Kampánie | 2020 | 121 695 | 5.2 | 2/51
|
|
| Apulie | 2020 | 149 399 | 8.9 | 4/51
|
|
| Basilicata | 2019 | 26 457 | 9.1 | 3/21
|
|
| Kalábrie | 2021 | 131 882 | 17.3 | 8/31
|
|
| Sicílie | 2022 | 275 736 | 14.8 | 13/70
|
|
| Sardinie | 2019 | 56 450 | 8.0 | 6/60
|
|
Odkazy
Poznámky
- ↑ V letech 2021 až 2022 byla Forza Italia zastoupená ve vládě Maria Draghiho.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Forza Italia (2013) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Italy. Parties and Elections in Europe . 2018 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAORMINA, Carlo. Silvio rialza la bandiera liberale e liberista. Il Tempo . 2013-11-30 . Dostupné online. (italsky)
- ↑ WOODS, Dwayne. The Many Faces of Populism in Italy: The Northern League and Berlusconism. The Many Faces of Populism: Current Perspectives. : Emerald Group, 2014. S. 28 a 41 až 44. (anglicky)
- ↑ IGNAZI, Pietro. Chi sono i populisti? Lega e Forza Italia. M5s difende le regole. Il Fatto Quotidiano . 2015-08-30 . . (italsky)
- ↑ Italy. Europe Elects . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CONTI, Nicolò. The Routledge Handbook of Contemporary Italy: History, Politics, Society. : Routledge, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-317-48755-5. Kapitola No Longer Pro-European? Politicisation and contestation of Europe and Italy, s. 139. (anglicky)
- ↑ a b Parties & Partners. European People's Party . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Politico Polls – Italian polls, trends and election news. Politico . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DI CARP, Paola. Forza Italia, i tormenti di un partito. Corriere della Sera . 2015-05-17 . Dostupné online. (italsky)
- ↑ ROBERTS, Hannah. Silvio Berlusconi’s party hit by mass defections as new group gains traction. Politico . 2021-05-27 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dopo Gelmini anche Brunetta lascia Forza Italia, Flavio Tosi: «Spero in un Draghi bis a traino centrodestra». Verona Serra . 2022-07-21 . Dostupné online. (italsky)
- ↑ Elezioni politiche 2022, ultime notizie. Corriere della Sera . 2022-07-29 . Dostupné online. (italsky)