V dnešním světě se Corriere della Sera stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Corriere della Sera upoutal pozornost milionů jedinců po celém světě. Ať už prostřednictvím studií, debat nebo jednoduše každodenních rozhovorů, Corriere della Sera prokázal svou důležitost v našem každodenním životě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Corriere della Sera, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj, s cílem osvětlit toto fascinující a relevantní téma.
Corriere della Sera | |
---|---|
Základní informace | |
Datum založení | 1876 |
Jazyk | italština |
Formát | Berliner |
Země původu | Itálie |
Sídlo redakce | Milán, Itálie |
Klíčové osoby | |
Majitel | RCS MediaGroup a Mario Crespi (1910–1962) |
Vydavatel | RCS MediaGroup |
Odkazy | |
ISSN | 1120-4982, 1128-2568 a 2499-2542 |
Web | Oficiální web |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Corriere della Sera (Večerní kurýr) je italský deník. Hlásí se k liberálně-konzervativní názorové orientaci.[1] Jeho sloganem je „La libertà delle idee“ („Svoboda myšlenek“). Šéfredaktorem je od roku 2015 Luciano Fontana.
Noviny založil v Miláně Eugenio Torelli Viollier a první číslo vyšlo 5. března 1876. Po Torelliho smrti v roce 1900 deník vedl Luigi Albertini, který z něj udělal jedničku na italském trhu, ale v roce 1925 byl odvolán pro své protifašistické postoje. List patřil rodině Crespiů, která ho v roce 1974 prodala firmě RCS MediaGroup. Noviny jsou známé svojí kulturní rubrikou, do níž přispívali např. Dino Buzzati, Eugenio Montale, Curzio Malaparte, Gabriele D'Annunzio, Alberto Moravia, Giovanni Spadolini nebo Oriana Fallaci. V letech 1908 až 1995 vycházel také dětský týdeník Corriere dei Piccoli, kam přispívali výrazní tvůrci italského komiksu jako Hugo Pratt nebo Benito Jacovitti.
Corriere della Sera patří k nejpopulárnějším médiím v Itálii: náklad v roce 2019 dosahoval 278 389 výtisků[2] a internetové stránky listu mají 2,4 milionu návštěvníků denně.