V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Forenzní vědy na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Forenzní vědy zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval způsob jejich myšlení, jednání a vztahu k okolnímu světu. Od svých počátků až po současnost byl Forenzní vědy předmětem debat a kontroverzí, generoval smíšené názory a probouzel smíšené emoce. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Forenzní vědy formoval kulturu, politiku, ekonomiku a další aspekty společnosti, a zamyslíme se nad jeho významem v moderní době. Tento článek se snaží nabídnout úplnou a obohacující vizi Forenzní vědy a vyzývá čtenáře, aby se zamyslel a ponořil se hlouběji do tématu velkého významu pro dnešní svět.
Forenzní vědy jsou vědy, které se aplikují při vyšetřování a dokazování v trestních i civilních řízeních před státními orgány. Jde o postupy vedoucí k prokázání identity osob, pravosti listin a podobně. Souhrn těchto věd se někdy zkráceně označuje jako forenzika (z angl. forensics).
Forenzní (z lat. forensis, soudní, od forum, veřejné prostranství, kde se konaly soudy) znamená soudní a obvykle označuje postupy a vědy, související s vyšetřováním a soudním dokazováním, zejména v trestních záležitostech.
Kromě toho se pro forenzní účely aplikují i různé další vědy podle povahy problému.
Nejstarší zmínka o aplikaci vědy pro odhalení podvodu je v pověsti o Archimédovi († 212 př. n. l.), který zjistil specifickou hmotnost údajně zlaté koruny a dokázal, že není zlatá. Arabský příběh vypráví o kupci, který měl vyšetřit vraždu srpem; nechal přinést všechny srpy ve vesnici a na jeden se slétly mouchy. Čínskou příručku vyšetřování napsal roku 1248 Song Ci. Mezi průkopníky forenzních věd v Evropě patřil francouzský dvorní lékař a chirurg Ambroise Paré (1510-1590) a koncem 18. století vyšlo několik pojednání o forenzním a policejním lékařství. Mezníkem v dalším vývoji forenzních věd byl objev mikroskopu, daktyloskopie a identifikace osob a stop z místa činu pomocí analýzy DNA.