V dnešním světě se Filip Belgický (1837–1905) stalo tématem velkého zájmu a významu. Ať už ve vědecké oblasti, v politických diskusích nebo v každodenním životě, Filip Belgický (1837–1905) upoutal pozornost odborníků i občanů. Jeho dopad na různé aspekty společnosti z něj činí téma hodné analýzy a zamyšlení. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Filip Belgický (1837–1905), od jeho původu až po jeho důsledky v současnosti a budoucnosti. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a názorů se snažíme toto téma osvětlit a podporovat hlubší pochopení jeho důležitosti a důsledků.
Filip Belgický | |
---|---|
flanderský hrabě | |
![]() princ Filip, 1863 | |
Úplné jméno | Philippe Eugène Ferdinand Marie Clément Baudouin Léopold Georges |
Narození | 24. března 1837 Laken, Belgie |
Úmrtí | 17. listopadu 1905 (68 let) Laken, Belgie |
Manželka | Marie Hohenzollernská |
Potomci | Balduin Belgický Henrietta Belgická Josefína Marie Belgická Josefína Karolina Belgická Albert I. Belgický |
Dynastie | Koburkové |
Otec | Leopold I. Belgický |
Matka | Luisa Marie Francouzská |
Příbuzní | Charlotta Belgická, Leopold II. Belgický, Ludvík-Filip Belgický, Georg von Eppinghoven, Arthur von Eppinghoven a nepojmenovaný Belgický (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip Belgický, hrabě flanderský (24. března 1837 Laeken – 17. listopadu, 1905 Laeken) z koburské dynastie byl druhorozeným synem belgického krále Leopolda I. a jeho ženy Luisy Orleánské, dcery francouzského krále Ludvíka Filipa I.) Princ Filip byl bratrem krále Leopolda II. a otec Alberta I. Mimo jiné vlastnil panství Fulnek na Moravě.
14. prosince 1840 dostal titul hrabě Flanderský. V roce 1869 se stal následníkem belgického trůnu, když jediný syn jeho staršího bratra Leopolda II. ve svých deseti letech zemřel. Protože však byl Filip hluchý, vzdal se svých následnických práv ve prospěch svého staršího syna Baudouina. Po jeho předčasné smrti v roce 1891 přešlo následnictví trůnu na Filipova mladšího syna Alberta, který se po Filipově smrti stal belgickým králem.
V roce 1862 byla Filipovi nabídnuta řecká koruna; Filip odmítl ze stejných důvodů, z jakých se vzdal svých práv na belgický trůn. Podobně i v roce 1866, po abdikaci Alexandra Ioana Cuzy (rumunského knížete), odmítl nabídku stát se novým rumunským panovníkem. Tím se poté stal jeho švagr Karel.
Philip zemřel v Bruselu v roce 1905 a byl pohřben v kryptě kaple laekenského paláce. Jeho syn – princ Albert se stal králem Belgičanů v roce 1909 jako Albert I.
25. dubna 1867 si v Berlíně, vzal za ženu Marii Luisu Alexandru Hohenzollernskou (1845–1912), dceru knížete Karla Antonína Hohenzollernského. Pár měl pět dětí: