V dnešním článku se ponoříme do Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský, relevantního tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. V tomto textu budeme analyzovat různé aspekty Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Ponoříme se do jeho historie, prozkoumáme jeho důsledky v různých oblastech a zamyslíme se nad jeho významem v současném kontextu. Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský je vzrušující téma, které si zaslouží být řešeno z různých úhlů pohledu, a proto v tomto článku navrhujeme nabídnout širokou a obohacující vizi této záležitosti. Připojte se k nám na tomto fascinujícím průzkumu!
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.
Arnošt se narodil jako nejstarší syn Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf. Jeho mladší bratr Leopold byl později zvolen prvním králem Belgičanů.
10. května 1803 byl Arnošt prohlášen za dospělého, protože jeho otec vážně onemocněl, a on byl potřebný k účasti na vládě vévodství. Když jeho otec v roce 1806 zemřel, stal se Sasko-kobursko-saalfeldským vévodou jako Arnošt III. Nicméně nemohl okamžitě převzít formální vládu své země, protože vévodství bylo obsazeno Napoleonovým vojskem a bylo pod francouzskou správou. Následující rok, po Tylžském míru (1807) bylo Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství opět spojeno a navráceno Arnoštovi. To se stalo díky ruskému tlaku, protože Arnoštova sestra Juliana byla švagrovou ruského cara.
3. července 1817 se Arnošt v Gothe oženil s Luisou Sasko-Gothajsko-Altenburskou. Měli spolu dva syny:
Manželství bylo nešťastné, protože manželé byli podobně promiskuitní. Jak řekl životopisec Lytton Strachey: „Vévodský dvůr nebyl znám přísnou morálkou; vévoda byl galantní muž a vévodkyně následovala manželova příkladu. Byly tam skandály: mluvilo se o jednom z dvorních komorníků, okouzlujícím a kultivovaném muži židovského původu. Nakonec mezi manželi došlo k odloučení a nakonec k rozvodu.“ Arnošt a Luisa se rozešli v roce a oficiální rozvod se uskutečnil 31. března 1826. Jakožto dědici Koburgu musely děti zůstat s otcem. Sedm měsíců po rozvodu, v říjnu 1826, se Luisa tajně provdala za jednoho ze svých milenců. Zemřela v roce 1831.
23. prosince 1832 se Arnošt v Coburgu oženil se svou neteří Marií Württemberskou, dcerou své sestry Antonie. Marie se tímto sňatkem stala nevlastní matkou svých bratranců. Děti s Arnoštem neměla.
Arnošt měl tři nemanželské děti:
Arnošt zemřel 29. ledna 1844 a byl nejdříve pohřben v Morizkirche, později byl však přesunut do nově vybudovaného mauzolea Friedhof am Glockenberg.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest I, Duke of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.
Předchůdce: František |
![]() |
Sasko-kobursko-saalfeldský vévoda 1806–1826 |
![]() |
Nástupce: stalo se z něj sasko-kobursko-gothajské vévodství |
Předchůdce: předtím to bylo sasko-kobursko-saalfeldské vévodství |
![]() |
Sasko-kobursko-gothajský vévoda 1826–1844 |
![]() |
Nástupce: Arnošt II. |