Evropská kosmická agentura

Evropská kosmická agentura
Zkratka	ESA / ASE
Zakladatel	Belgie, Dánsko, Francie, Západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Švýcarsko
Vznik	30. května 1975
Právní forma	mezinárodní organizace
Sídlo	Paříž, Francie
Souřadnice	48°50′54″ s. š., 2°18′15″ v. d.
Úřední jazyk	angličtina, francouzština a němčina
Členové	22 evropských států Francie Francie Německo Německo Rakousko Rakousko Česko Česko Itálie Itálie Belgie Belgie Dánsko Dánsko Estonsko Estonsko Řecko Řecko Irsko Irsko Finsko Finsko Polsko Polsko Portugalsko Portugalsko Švýcarsko Švýcarsko Maďarsko Maďarsko Španělsko Španělsko Norsko Norsko Rumunsko Rumunsko Nizozemsko Nizozemsko Švédsko Švédsko Lucembursko Lucembursko Spojené království Spojené království
Generální tajemník	Josef Aschbacher
Rozpočet	7,79 miliardy € (2024)
Počet zaměstnanců	2 547 (2023)
Oficiální web	www.esa.int
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky. Sídlo jejího ředitelství je v Paříži a její jednotlivá centra jsou ve zbytku Evropy. Zaměstnává zhruba 2 000 zaměstnanců (včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur) a v současnosti má roční rozpočet přibližně 7 miliard €.

Kosmodromem ESA je Guyanské kosmické centrum v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně, díky jejíž blízkosti k rovníku může snadno dosáhnout komerčně důležité oběžné dráhy. Díky spolehlivému a výkonnému nosiči Ariane 4 ESA získala důležité místo na trhu kosmických dopravců posílené v současnosti novou výkonnou raketou Ariane 5. V posledních letech se ESA stala druhým nejvýznamnějším hráčem na poli kosmického výzkumu spolu s NASA. Je to také třetí největší kosmická agentura na světě.^[1]

ESA byla zřízena Úmluvou o založení ESA ze dne 30. května 1975.^[2] V nové agentuře byly sjednoceny Evropská organizace pro výzkum vesmíru (ESRO – European Space Research Organisation) a Evropská organizace pro vývoj startovacích zařízení (ELDO – European Launch Development Organisation), která se stala její součástí pod názvem Evropské centrum výzkumu vesmíru a technologií (ESTEC - European Space Research and Technology Centre).

Členy ESA je dvacet dva států: Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

Přidruženými členy jsou Lotyšsko, Litva, Slovensko a Slovinsko.

Čtyři další státy EU (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Malta) mají s ESA podepsané smlouvy o spolupráci PECS (trvání pět let), která jim umožňuje zapojení se do většiny programů a je předstupněm k plnému členství.

Kanada, která díky své formální příslušnosti k britskému Společenství národů má úzké vztahy s Evropou, je od roku 1979 spolupracující zemí a zapojuje se do vybraných projektů ESA na základě vzájemných smluv. ESA také spolupracuje s Evropskou unií, na které ale je formálně nezávislá.

Česko začalo o plném členství v ESA vyjednávat v červnu 2007^[3] a stalo se plnohodnotným členem dne 12. listopadu 2008.^[4]

Rozpočet ESA na rok 2006 byl schválen členskými státy na ministerské konferenci v prosinci 2005 v Berlíně ve výši necelé €3 miliardy. Jedná se sice o druhý největší rozpočet kosmické agentury po NASA, ale v porovnání s americkým kosmickým programem je zhruba jen čtvrtinový (rozpočet NASA je přibližně €13 miliard). Na druhou stranu má ale většina členských zemí svůj vlastní kosmický program, takže celkové výdaje na kosmický výzkum jsou v Evropě téměř dvojnásobné a některé projekty (jako např. navigační systém Galileo) jsou také finančně podpořeny EU.

V roce 2011 se rozpočet zvýšil na 3,9 miliardy €. Český podíl byl 10,4 milionu €. Pro rok 2024 byl sestaven rozpočet ve výši 7,89 miliardy € a příspěvek ČR byl 48,4 milionu € (0,9 %).^[5]

Centrála agentury je umístěna v Paříži. ESA vybudovala postupem času několik specializovaných středisek.

V nizozemském Noordwijku je umístěno vývojové středisko pro satelitní technologie (angl. European Space Research and Technology Centre — ESTEC). Je vzdáleno od amsterodamského letiště 45 minut jízdy autem. Pracuje zde 1 600 odborníků, z nichž je pět Čechů. Zde byly zkoušeny dvě automatické lodě ATV, které dopravily materiál na vesmírnou stanici ISS.^[6]

V německém Darmstadtu je umístěno Evropské středisko vesmírných operací (angl. European Space Operations Centre — ESOC), odkud jsou řízeny družice a kosmické sondy.

Evropské středisko astronautů (angl. European Astronaut Centre — EAC) se nachází rovněž v Německu, v Kolíně nad Rýnem. Zajišťuje výběr, výcvik a podporu astronautů a řídicího personálu.

Nedaleko Říma, ve městě Frascati, se nachází výzkumné středisko (angl. European Space Research Institute — ESRIN), jehož úkolem je mimo jiné shromažďovat, ukládat a dále distribuovat data z družic a sond. Bylo založeno roku 1966 a do provozu uvedeno o pět let později. V roce 2004 převzalo funkci ústředního střediska pro dálkový průzkum naší planety. Mimo to zajišťuje hospodářskou agendu ESA, odtud jsou zadávány soutěže, zakázky a je zde spravována webová prezentace ESA. Dále má na starost vše kolem nové kosmické rakety VEGA.^[7]

Dne 18. června 2008 proběhlo hlasování o vstupu Česka do ESA, během kterého byla jednomyslně vyjádřena podpora jejímu vstupu do organizace, do prosince probíhala ratifikace smluv a začleňování. Dne 8. července 2008 byla smlouva o přistoupení Česka k ESA podepsána. Za ČR byl signatářem český premiér Mirek Topolánek, za ESA její generální ředitel Jean-Jacques Dordain. Dohodu 18. září 2008 schválil Senát Parlamentu České republiky, 25. září také poslanecká sněmovna a v říjnu 2008 ji podepsal prezident ČR Václav Klaus.

Dne 12. listopadu 2008 se Česká republika stala plnohodnotným členem organizace uložením smlouvy na francouzském ministerstvu zahraničí v Paříži.^[4] 14. listopadu 2008 byla česká státní vlajka vztyčena po boku vlajek ostatních členských států před budovami Evropské kosmické agentury.^[8]

V roce 2011 se Česká republika podílela na projektech družic Swarm, Proba 2 a na přípravě atomových hodin pro ISS.^[6] Trojice satelitů Swarm i s českými přístroji odstartovala v listopadu 2013 na oběžnou dráhu Země.^[9]

Od roku 2018 se čeští vědci a technici podílejí na přípravě sondy Plato, která bude hledat exoplanety v systémech podobných naší Sluneční soustavě.^[10] Start sondy je plánován na rok 2026.

ESA vysílá své astroonauty na základě smluv s Roskosmosem loděmi Sojuz k vesmírné stanici ISS. Provozuje rakety Ariane, které vynášejí kosmické družice na oběžnou dráhu. Vypouštěla ATV, která sloužila jako zásobovací vesmírná loď pro ISS^[11]. ESA společně s NASA provozovala laboratoř Spacelab, kterou vynášel raketoplán Space Shuttle.

• Columbus – vědecký modul stanice ISS
• Automated Transfer Vehicle – automatická zásobovací kosmická loď
• ERA – robotická manipulační paže
• Cupola – prosklený výklenek umožňující výhled na ISS zvenku

• Earth explorers - soubor projektů pro průzkum planety Země.
  • CryoSat - průzkum a výzkum kryosféry, zmrzlé vody ve formě sněhu, ledovců, plovoucích ker či trvale zmrzlé půdy.
  • GOCE - vytvoření modelu gravitačního pole ve vysokém rozlišení.
  • ADM-Aeolus - zmapování globálního rozložení a pohybu vzdušných mas.
  • EarthCARE - pro pochopení vztahů mezi oblačností, radiací a aerosolem a k odhalení procesů, jakými se podílejí na globálním klimatu.
  • Swarm - průzkum magnetického pole Země.^[12]
• Copernicus
  • Sentinel-1 - průzkum povrchu Země za pomocí radaru.^[13]
  • Sentinel-2 - sledování stavu lesů a zemědělství za použití multispektrální kamery s vysokým rozlišením.^[14]
  • Sentinel-3 - průzkum oceánů, ledové pokrývky a atmosféry.^[15]
  • Sentinel-4 - sledování stavu atmosféry.^[16]
  • Sentinel-5P - dočasná náhrada za družici Envisat pokrývající období do vypuštění Sentinelu-5.^[16]
  • Sentinel-5 - sledování stavu atmosféry.^[16]
  • Sentinel-6 - průzkum topografie oceánů za pomocí radarového výškoměru.^[17]

• Giotto (1985) – sonda určená k pozorování Halleyovy komety
• Huygens (1997) – přistávací modul určený k průzkumu Saturnova měsíce Titanu
• Mars Express (2003) – sonda zkoumající planetu Mars s neúspěšným přistávacím modulem
• SMART-1 (2003) – experimentální technologická sonda zkoumající Měsíc
• Rosetta (2004) – sonda určená k výzkumu komety s přistávacím modulem
• Venus Express (2005) – sonda určená k průzkumu planety Venuše
• Don Quijote (zrušeno, plánováno na 2015) – soubor dvou sond určených k pokusnému odklonu dráhy blízkozemní planetky
• BepiColombo (2018) – sonda určená k výzkumu planety Merkur
• v rámci programu Aurora
  • ExoMars (2016-2020) – mise roveru určeného k hledání stop života na Marsu, součástí geofyzikální modul
  • Mars Sample Return – soubor několika sond a přistávacího modulu určených k dopravě vzorků půdy z Marsu zpět na Zemi (plánováno na 2020–2022, v roce 2012 zrušeno)

• Planck – kosmický dalekohled k průzkumu reliktního záření vesmíru, výrazně přispěl ke zpřesnění stáří vesmíru (2009-2013)
• LISA Pathfinder – družice k ověření principů funkce hlavních zařízení projektu eLISA (2015-2017)
• Evolved Laser Interferometer Space Antenna (eLISA) – družice k měření gravitačních vln (plánováno 2034)

• EGNOS – systém vyhodnocující přesnost navigačních systémů GPS a Glonass
• Galileo – globální satelitní navigační systém
• Copernicus – satelitní systém monitorující životní prostředí a bezpečnost

• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

• Kosmická vize 2015–2025
• Seznam kosmických agentur
• NASA
• Ruská kosmická agentura
• CNSA

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská kosmická agentura na Wikimedia Commons
• Portál ESA
• Více o startu SMOS 1.11.2009^{[nedostupný zdroj]}
• Evropská flotila ve sluneční soustavě (Budoucí sondy)