Tento článek se bude podrobně zabývat problémem Eugen Ledebur-Wicheln, který dnes nabyl značného významu. V průběhu let byl Eugen Ledebur-Wicheln předmětem mnoha studií a výzkumů, což nám umožnilo lépe porozumět jeho důsledkům a aplikacím v různých kontextech. Od svých počátků až po vývoj v současné společnosti Eugen Ledebur-Wicheln vzbudil velký zájem a vyvolal debatu o jeho významu a dopadu v různých oblastech. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy je cílem vnést světlo do tohoto tématu a nabídnout komplexní vizi, která může obohatit znalosti a porozumění Eugen Ledebur-Wicheln.
Eugen Ledebur-Wicheln | |
---|---|
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | DCSVP |
Narození | 14. listopadu 1873 Petrohrad ![]() |
Úmrtí | 12. listopadu 1945 (ve věku 71 let) Terezín ![]() |
Choť | Eleonora Larisch Moenich |
Rodiče | Jan z Ledebur-Wichelnu a Karolína Černínová z Chudenic |
Děti | Marie Ledebur-Wicheln |
Příbuzní | Karel Evžen z Neippergu[1][2], Reinhard František z Neippergu[1][2], Marie Anna Gabriela Eleonora z Neippergu[1][2], Františka z Neippergu[1][2], Štěpán Kryštof z Neippergu[1][2], Kryštof z Neippergu[1][2], Marie Barbora z Neippergu[1][2] a Jan Alfred z Neippergu[1][2] (vnoučata) |
Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
Profese | politik |
Commons | Eugen Ledebur-Wicheln |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eugen Ledebur-Wicheln, též Evžen Ledebur-Wicheln (14. listopadu 1873 Petrohrad[3] – 12. listopadu 1945 Terezín[4]), byl český šlechtic z rodu Ledebour-Wicheln, československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.
Narodil se jako Eugen Rudolf Maria Graf von Ledebur-Wicheln do rozvětvené šlechtické rodiny Ledebour-Wichelnů.[5] Jeho otec byl Johann Ledebur-Wicheln, který se oženil s Karolínou hraběnkou Černínovou z Chudenic.
V roce 1910 se ve Vídni oženil s Eleonorou Marií z Larisch-Mönnichu (1888-1975), nejmladší dcerou Jindřicha hraběte Larisch-Mönnicha.[6] Mezi jeho potomky patřila například Marie, kněžna lichtenštejnská, která byla jeho vnučkou.[7]
Eugen Ledebur-Wicheln absolvoval státní gymnázium v Praze a následně studoval na Německé univerzitě v Praze. Po promoci v roce 1895 byl úředníkem na úřadu guvernéra v Praze a Znojmě. Mezi lety 1901 a 1909 podnikl obchodní a vědecké cesty do Německa, Anglie, Francie, Itálie a Ameriky. V roce 1903 převzal správu majetku po otci.
První světové války se účastnil jako válečný dobrovolník a od roku 1917 až do konce války byl přidělen misi císařské a královské vlády v Bukurešti.
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou křesťanskosociální stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění za německé křesťanské sociály. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 a v senátu zasedal do roku 1929.[8][9]
Byl kritický k československému státu a jeho národnostní politice. Ve 30. letech byl členem vedení spolku Deutscher Kulturverband.[10] V roce 1936 navrhl sloučení Německé křesťansko-sociální strany lidové se Sudetoněmeckou stranou (SdP). Před rokem 1938 veřejně kritizoval litoměřického biskupa Antona Aloise Webera za jeho odmítavý postoj vůči SdP.[4] Profesí byl majitelem velkostatku v Křemýži.[11]
V květnu 1945 byl československými úřady internován v Terezíně. Zde v důsledku špatného zacházení v listopadu 1945 zemřel.[4]