Městský hřbitov v Litoměřicích

V dnešním světě se Městský hřbitov v Litoměřicích stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. S pokrokem technologií a globalizací se Městský hřbitov v Litoměřicích stal referenčním bodem v každodenním životě mnoha lidí, který ovlivňuje vše od jejich rozhodnutí o spotřebě až po jejich způsob vztahu k ostatním. V průběhu historie byl Městský hřbitov v Litoměřicích předmětem debat a analýz, generujících nekonečné názory a perspektivy, které se snaží pochopit jeho dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme klíčové prvky, které dnes činí Městský hřbitov v Litoměřicích relevantním tématem, a také jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty moderního života.

Městský hřbitov Litoměřice
Hrob Msgr. Augustina Fibigera
Hrob Msgr. Augustina Fibigera
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecLitoměřice
Zeměpisné souřadnice50°32′0,05″ s. š., 14°7′5,59″ v. d.
Map
Specifikace
Výstavba1790
SvětitelFerdinand Kindermann
Datum posvěcení1791
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský hřbitov v Litoměřicích je hlavní městský hřbitov v Litoměřicích. Nachází se na západním okraji města, v ulici Žernosecká, nedaleko řeky Labe.

Historie

Vznik

Hřbitov byl zřízen v roce 1790 na velkém pozemku za městem jako nový městský hřbitov náhradou za rušená pohřebiště v centru města fungující od dob založení. Vysvětil jej roku 1791 biskup Ferdinand Kindermann. Založení bylo podníceno zákazem pohřbívání uprostřed sídel z roku 1784 vydaným císařem Josefem II.

Vstup tvoří později dostavěná neogotická brána s přilehlými přízemními budovami, které tvoří zázemí hřbitovní správy a obřadní síň. U zdí hřbitova jsou umístěny hrobky významných obyvatel města. V severovýchodní části hřbitova se nachází městský židovský hřbitov zřízený roku 1876. Na hřbitově jsou také lokality, kde se pohřbívalo během epidemií.

Převoz ostatků K. H. Máchy

Roku 1836 byl na hřbitově pohřben básník Karel Hynek Mácha. Když po uzavření Mnichovské dohody hrozilo zabrání českého pohraničí, byly 1. října 1938 z iniciativy tehdejšího guvernéra Národní banky Československé Karla Engliše Máchovy tělesné ostatky exhumovány a převezeny z Litoměřic na Vyšehradský hřbitov do Prahy,[1] což mělo v dobové atmosféře silně manifestační vyznění.

Pohřbeni jsou zde také vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce, stejně jako vojáci Rudé armády padlí při osvobozování Československa roku 1945. V těsné blízkosti hřbitova se nachází též krematorium Richard, které během druhé světové války sloužilo ke kremaci těl zemřelých vězňů z koncentračního tábora Terezín a nuceně pracujících dělníků z podzemní továrny Richard.

Po roce 1945

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstalo mnoho hrobů německých rodin opuštěných a bez údržby.

V Litoměřicích se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriích v Ústí nad Labem či Mělníku (válečné krematorium Richard není užíváno).

Hrobka profesorů teologie

Hroby nejznámějších osobností

Galerie

  • Letecký pohled
    Letecký pohled
  • Pomník Rudoarmějcům s plastikou pokrytou mozaikou od J. Tůmy, 1967
    Pomník Rudoarmějcům s plastikou pokrytou mozaikou od J. Tůmy, 1967
  • Detail pomníku
    Detail pomníku
  • Pomník zhůry
    Pomník zhůry

Odkazy

Reference

  1. ↑ MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 211. 

Literatura

  • DOSKOČIL, Oldřich; LOLO, Pavel; RÝVA, Pavel. Významné osobnosti Litoměřic : významné osobnosti Litoměřic pochované na litoměřických hřbitovech. Praha: A-Communication, s.r.o., 2017. 141 s. ISBN 978-80-906903-0-1. 

Externí odkazy