Druhá bitva na Marně

Druhá bitva na Marně
konflikt: První světová válka
Francouzský bajonetový útok
Trvání	15. července - 6. srpna 1918
Místo	řeka Marna blízko Paříže, Francie
Souřadnice	49°5′ s. š., 3°40′ v. d.
Výsledek	Drtivé vítězství států Dohody
Strany
Francie Spojené království Spojené státy americké Itálie Německé císařství
Velitelé
Ferdinand Foch Paul André Maistre Antoine de Mitry Émile Fayolle Charles Mangin Alexander Godley Alberico Albricci Erich Ludendorff Karl von Einem Bruno von Mudra Max von Boehn
Síla
44 francouzských divizí 8 amerických divizí 4 britské divize 2 italské divize 408 těžkých děl 360 polních baterií 346 tanků 52 divizí 609 těžkých děl 1047 polních baterií
Ztráty
přes 120 000 mrtvých nebo raněných, z toho: Francie přes 95 000 Spojené království přes 16 000 Spojené státy 12 000 139 000 mrtvých nebo raněných asi 30 000 zajatých 793 ztracených děl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá bitva na Marně (francouzsky Seconde bataille de la Marne), která se odehrála 15. července–6. srpna roku 1918 nedaleko Paříže, byla poslední velkou bitvou na západní frontě v první světové válce. Síly v ní změřily armády Francie, Spojených států, Spojeného království a Itálie s německou armádou. Přes počáteční německý postup přešli Spojenci postupně do protiútoku a Němci byli poraženi.

V polovině roku 1918 již vládlo na frontách velké vyčerpání. Trojdohoda však na tom byla o poznání lépe, protože řady vojsk doplňovaly čerstvé americké jednotky. Německý generál Erich Ludendorff však stále doufal v konečné vítězství, a tak naplánoval další ofenzívu. Po uzavření Brestlitevského míru posílil své jednotky přisunutím vojsk z východu.

15. července zahájil Ludendorff svou ofenzívu, ta však vyšla do prázdna. Francouzi byli totiž včas informováni a ještě před zahájením dělostřelecké přípravy se ze svých pozic stáhli. 17. července přikázal Ludendorff ofenzívu zastavit. Prudký spojenecký protiútok s nasazením tanků do boku předsunutých pozic donutil Němce k ústupu. Dne 8. srpna zaútočili nečekaně Britové u Amiensu. Obrana se zhroutila a bylo zajato na 60 tisíc Němců. Ludendorff prohlásil, že se jedná o černý den německé armády.

Od tohoto dne začala německá vojska prakticky neustále ustupovat. 14. srpna dal německý císař Vilém II. pokyn k zahájení mírových jednání. 26. září zahájily spojenecké armády všeobecnou ofenzívu útokem mezi Verdunem a Remeší. 28. září začal německý ústup z Flander. Erich Ludendorff věděl, že po vojenské stránce je Německo ztraceno a žádal, aby příměří bylo uzavřeno za každou cenu. V noci ze 4. na 5. října se německé vrchní velení obrátilo na spojence s žádostí o mír. 11. listopadu 1918 Německo uzavřelo příměří.

• Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
• Yvette Heřtová, Zákopová válka, Mladá fronta 1983
• WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhá bitva na Marně na Wikimedia Commons
• The Second Battle of the Marne 1918